Staré vzorce a jejich dodržováňí

Skupina vědců umístila 5 opic do klece ve které stál uprostřed žebřík na jehož vrcholu byly banány.

Vždy, když některá opice lezla na žebřík, vědci polily ostatní opice studenou vodou.

Po nějaké době ostatní opice vždy ztloukli tu, která se snažila vlézt na žebřík.

Po nějakém čase se i přez velké pokušení žádná opice neopovážila vlézt na žebřík.

Potom se vědci rozhodli jednu z opic nahradit jinou. První věcí, ktorou nová opice udělala bylo, že se pokusila vylézt na žebřík. Ostatní opice ji hned začali bít.
Po několika výprascích se nový člen naučil nelézt na žebřík, i když nikdy nepochopil proč.

Potom byla nahradena druhá opice a všechno se opakovalo. První nahrazená opice, tak jako ostatní, bila druhou nahrazenou opici. Po postupné výměně třetí i další opice se všechno (bití) opakovalo. Tak byla nahrazena i poslední pátá opice.

Zůstala skupina pěti opic, které nikdy nedostali studenou sprchu, ale napříč tomu pokračovaly v bití každé opice, která se pokusila vylézt na žebřík.

Kdyby bylo možné zeptat se opic, proč bijí opici, která se pokusí vylézt na žebřík…..
vsadím se s vámi, že odpověď by byla….
“Nevím – ale, je to tu takový zvyk”
Nepřipomíná Vám to něco...???

Podělte se o tento poznatek i s jinými, už jen proto, že se možná oni sami sebe ptají, proč se některé věci dělají stále stejným („divným“) určitým způsobem i když je tu úplně jiná možnost....

PROTOŽE –
„Jen dvě věci jsou nekonečné: Vesmír a lidská hloupost. A já si nejsem jistý, která tu byla první."
Albert Einstein