Architektura Říma

Koloseum

Koloseum zevnitř

Marcellovo divadlo v Římě
Řím, portikus Panteonu

Triumfální oblouk Septimia Severa (vládl 193 – 211) - pokládán za vrcholné dílo tohoto stavebního stylu. Reliéfy zobrazují vojsko z ptačí perspektivy, celek pak působí dekorativně, čímž už míří ke středověkému umění.

Konstantinův oblouk – postaven na počest vítězství nad Maxentiem. Dekorativní tektonika tenkých sloupů je oddělena od skutečné tektoniky a tíhy masy stavby. Použita tzv. spolia – jednotlivé dekorativní a architektonické články vzaty ze starších staveb. Vrchní sochy jsou sochy Dáků z doby Trajanovy, medailo jsou z doby Hadriánovy. Autentické jsou pouze vodorovné vlysy pod medailony nad bočními oblouky. Pokračuje abstrakce, postavy postrádají jakékoli proporční tradice a jsou zobrazeny z anfasu. Vše spěje k období nsátupu symboliky.

Konstantin Veliký – po smrti svého otce dosazen za císaře v Galii, odtud vytáhl na Řím a v bitvě na Milvijském mostě zvítězil nad proticísařem Maxentiem. Před bitvou měl sen, že zvítězí ve znamení kříže. Zvítězil a vydal edikt Milánský, kterým dovolil víru dle vlastní volby, a křesťanství ještě zvýhodnil – z biskupů se stala privilegovaná vrstva, křesťanství se de facto stala státním náboženstvím. Konstantin zakládal v Římě kostely, změnily se také zvyky – namísto pohřbívání žehem se začala pohřbívat celá těla, takže brzy došlo místo na všech hřbitovech a muselo se pohřbívat i do katakomb pod zem.

Řím, socha císaře Trajána
Řím, socha císaře Nervy

Traianův sloup – sloupem na podstavci prochází schodiště vedoucí na ochoz se sochou císaře. Na dříku je ve spirále zobrazeno Traianovo tažení proti Dákům (Traianus připojil k říši Dácii). Dnes je na vrcholku sloupu pozdně renesanční socha sv. Petra.

Triumfální sloup Marca Aurelia – podle vzoru Traianova sloupu, odlišnost jen v detailu – postavy jsou pojaty jako spíše dekorativní kompoziční celky – náznak odklonu od klasických tradic.

Vlčice kojí Romula a Rema.
Ani jednu část tohoto díla nevytvořili antičtí Římané.

Hlavice toskánského (nahoře)
a kompozitního řádu.

Zpracovala : Radomska Ivanna
Zdroje :
http://vygosh.cz/de-rim.html