Kvalitativní strategie výzkumu

Mgr.H.Novotná, Úvod do společenskovědních metod,FHS UK Praha, 2009/2010
Hlavní témata
I.1 Inspirace společenskovědního poznání
I.2 interaktivní charakter kvalitativního výzkumu
I.3 postup kvalitativního výzkumu
1.4 typy výzkumných projektů
I.5 kritéria měření kvality
I.6 témata vhodná pro kvalitativní výzkumnou strategii
I.7 slabé a silné stránky kvantitativní výzkumné strategie
I.8 srovnání kvalitativní a kvantitativní výzkumné strategie
II. Jak vzniká návrh a projekt empirického výzkumu:
Od problému k tématu a k výzkumné otázce.
IV. Literatura

Mgr.H.Novotná, Úvod do společenskovědních metod,FHS UK Praha, 2009/2010
Inspirace spol.věd. poznání
Pozitivismus – hl. vliv: 30.-40. léta 20. st.
Model: fyzikální vědy
Usiluje o univerzální zákony (deduktivní)
Jazyk vědy musí být neutrální
→ KVANTITATIVNÍ strategie výzkumu
Naturalismus
Předobraz: biologie 19. st. (Darwin)
Spol. svět musí být studován v PŘIROZENÉM PROSTŘEDÍ
Induktivní logika poznání
→ KVALITATIVNÍ strategie výzkumu

Mgr.H.Novotná, Úvod do společenskovědních metod,FHS UK Praha, 2009/2010
Podstata kvalitativního výzkumu
Definice: jakýkoli výzkum, jehož výsledků se nedosahuje pomocí statistických procedur
Cíl: zjistit pokud možno veškeré jevy, které se vyskytují ve vybrané skupině, a tyto jevy pak interpretovat; tj. nalézat v dané skupině nějaké struktury, vazby, pravidelnosti
Tzn. induktivní postup (konkrétní → obecné)

Mgr.H.Novotná, Úvod do společenskovědních metod,FHS UK Praha, 2009/2010
Podstata kvalitativního výzkumu
Induktivní metoda poznání
Hledání porozumění sociálního problému
Vytváření komplexního, holistického obrazu o sledovaném problému
Analýzy různých typů dat sebraných v přirozeném prostředí
Tvorba předběžných závěrů na základě objevených pravidelností
Případně ověřování a produkce nové teorie
„Kvalitativní výzkum je často považován za takový výzkum, kde se pracuje s tzv. kvalitativními daty. /.../ Daleko přesnější je říci, že v kvalitativním výzkumu se pracuje s daty kvalitativním způsobem.“ (Konopásek 1997)

Mgr.H.Novotná, Úvod do společenskovědních metod,FHS UK Praha, 2009/2010
→ charakteristiky kvalitativního výzkumu
Jev (fenomén), který je předmětem výzkumu, sledujeme v přirozeném kontextu
Cílem je POROZUMĚT sledovanému jevu
Problém, který sledujeme, není nikdy zcela ohraničený: v průběhu výzkumu jej neustále vyjasňujeme →
Otevřenost k novým, neobvyklým, atypickým situacím a možnostem

Mgr.H.Novotná, Úvod do společenskovědních metod,FHS UK Praha, 2009/2010
→ charakteristiky kvalitativního výzkumu
Sledujeme „proměnné“ vztahující se k jedinci (subjektu), jeho individuální zkušenosti, názory, prožitky…
Sledujeme „proměnné“ vztahující se ke skupině subjektů – kultura (subkultura), interakce a komunikace, sdílená zkušenost, vzorce jednání…
→ účastníkem výzkumu je jedinec (subjekt)
skupina
výzkumník

Mgr.H.Novotná, Úvod do společenskovědních metod,FHS UK Praha, 2009/2010
→ charakteristiky kvalitativního výzkumu
Interaktivní charakter výzkumu: proces interakce badatele a předmětu výzkumu (účastníků) → v průběhu výzkumu se vyvíjí badatel, účastníci i výzkumná situace
Nutný důsledný popis našeho výzkumného postupu (co, proč a jak jsem dělal/a)

Mgr.H.Novotná, Úvod do společenskovědních metod,FHS UK Praha, 2009/2010
Postup kvalitativního výzkumu
VSTUP: problém
TERÉNNÍ VÝZKUM: souběžné vytváření vzorku, sběr dat, analýza a interpretace
VÝSTUP: popis, interpretace, hypotézy, teorie
→ samotná metodologie a technika sběru dat je vytvářena v rámci vlastního výzkumu a přizpůsobována zkoumanému tématu

Mgr.H.Novotná, Úvod do společenskovědních metod,FHS UK Praha, 2009/2010
Výběr vzorku
Vzorek nezastupuje populaci jednotlivců jako v kvantitativním výzkumu, ale PROBLÉM
(Disman: „reprezentace populace problému, populace jeho relevantních dimenzí“)
Do vzorku zařazujeme ty jednotky, u nichž se s největší pravděpodobností sledovaný jev vyskytuje (které o sledovaném problému mohou vypovědět)
Data primární (badatel tvoří sám) / sekundární (vytvořeny nezávisle na výzkumu)
Primární data – volíme SEVŘENÝ vzorek (lokálně, profesně, věkově, genderově…)
Teoretický výběr
Účelový výběr
Prostředí (vzorkem nemusí být pouze jednotlivci – viz terénní výzkumy – přednáška Pozorování)
viz přednáška Výběrové strategie

Mgr.H.Novotná, Úvod do společenskovědních metod,FHS UK Praha, 2009/2010
Techniky sběru dat
Kvalitativní výzkum využívá spíše polostandardizované či nestandardizované techniky sběru dat
(cílem je porozumění problému v přirozeném prostředí – badatel zasahuje co nejméně)
Pozorování
(Standardizované - výjimečně) / nestandardizované
Zúčastněné / nezúčastněné
Dotazování
Neverbální: Dotazníkové šetření – spíše výjimečně – např. etnologie
Verbální: Rozhovory (strukturované - výjimečně) / polostrukturované / nestrukturované / narativní
Nevtíravé techniky
Analýza dokumentů
Vizuální analýza
Analýza fyzických stop

Mgr.H.Novotná, Úvod do společenskovědních metod,FHS UK Praha, 2009/2010
Analýza dat
Organizace dat (roztřídění a redukce) + interpretace
Práce s TEXTY – terénní poznámky, transkripce rozhovorů (transkripce je 1. krokem analýzy)
Analýza prostupuje celý projekt kvalitativního výzkumu
„Umění interpretace v kvalitativním výzkumu se rovná umění přečíst data nějakým novým, pozoruhodným, přesvědčivým a sociologicky (psychologicky, pedagogicky, antropologicky…) relevatním způsobem.“ (Konopásek 1997)
PŘEČÍST ≈ přeložit (emic / etic)
DATA = veškeré (!!!) stopy empirické práce
„novým a pozoruhodným způsobem“
PŘESVĚDČIVĚ ≈ věrohodnost, pravdivost
RELEVANTNĚ ≈ adekvátně oboru
Základní analytický postup: Kódování a kategorizace
Zvl. analytické postupy – např. narativní analýza, diskurzivní analýza, konverzační analýza, hermeneutická analýza, fenomenologická analýza, sémiotická analýza, strukturální analýza ad.

Základní přístupy kvalit. výzkumu
Případová studie
Komplexnost případu (případ = osoba, skupina, rodina, instituce…)
Zahrnuje i kvantitativní postupy; kombinace různým metodologických postupů
Yin, R.K. (1994, 2003): Case study research.
Viz přednáška Nevtíravé techniky
Etnografický výzkum (terénní výzkum)
Zúčastněné pozorování; kulturní a sociální antropo
Malinowski, B. (1922): Argonauts of the Western Pacific.
Viz přednáška Pozorování při zkoumání sociálního prostředí
Biografický výzkum
Rekonstrukce a interpretace průběhu života jedince (skup.)
též Oral History – Vaněk, M., Mücke, P., Pelikánová, H. (2008): Naslouchat hlasům paměti. Teoretické a praktické aspekty orální historie.
Viz přednáška Verbální techniky dotazování
Analýza dokumentů
Obsahová analýza, Sekundární analýza
Viz přednáška Nevtíravé techniky, Redukce a analýza údajů - kvantitativní výzkum, kvalitativní výzkum
Zakotvená teorie (Grounded Theory)
Strategie výzkumu a analýzy dat, jejímž výstupem je teorie zakotvená v datech.
Strauss, A., Corbinová, J. (1999): Základy kvalitativního výzkumu: postupy a techniky metody zakotvené teorie.

Mgr.H.Novotná, Úvod do společenskovědních metod,FHS UK Praha, 2009/2010
Délka trvání výzkumu
Stacionární výzkum
Terénní výzkum – badatel je přímým účastníkem každodennosti zkoumané skupiny – viz přednáška Pozorování při zkoumání sociálního prostředí
Dlouhodobý – několik měsíců až let
Krátkodobý – několik týdnů (do 3 měsíců)
Opakovaný výzkum
V přímé návaznosti badatel opakovaně provádí několik krátkodobých výzkumů, trvajících několik dnů
Návratný výzkum
Sledování změn, které v terénu nastaly po dlouhém časovém období (min. 5 let, obvykle 10 a více, možný i odstup jedné generace)
Nutná metodologická i tématická návaznost
Longitudinální výzkum
Úzce vymezený vzorek je sledován průběžně 10-20 let
Typické pro psychologii
Sonda
Krátkodobý jednorázový výzkum na úzce vymezené téma
Často plošné – totéž téma v různých lokalitách (týmové)
Pilotní výzkum a předvýzkum
Ověřuje výzkumné nástroje a etapy sběru dat – viz přednáška Kvantitativní strategie výzkumu
Záchranný výzkum
Výzkum v lokalitách, které jsou z nějakého důvodu odsouzeny k zániku
Typické pro etnografii (hmotná i slovesná kultura) a archeologii

Mgr.H.Novotná, Úvod do společenskovědních metod,FHS UK Praha, 2009/2010
Kvalita kvalitativního výzkumu
- VALIDITA = zkoumám opravdu to, co chci zkoumat
Jasné určení cílů a postupů projektu
Jejich průběžná evaluace
TRANSPARENTNOST použitých postupů
Triangulace
Delší čas pobytu v terénu

Mgr.H.Novotná, Úvod do společenskovědních metod,FHS UK Praha, 2009/2010
Kvalita kvalitativního výzkumu
REAKTIVITA
= přítomnost výzkumníka může ovlivnit procesy, na něž je výzkum zaměřen
Zkreslení výzkumníkem
Zkreslení účastníky výzkumu (informátory)

Mgr.H.Novotná, Úvod do společenskovědních metod,FHS UK Praha, 2009/2010
Triangulace
Zeměměřičství: metoda určování polohy a vzdálenosti
mám-li k dispozici alespoň dva pevné body, tato relace (triangl, trojúhelník) mi pomůže zaměřit mé stanoviště
Metodologický nástroj spol. věd: CÍL: očistit spolehlivé informace od nespolehlivých, získat validní obraz studovaného objektu

Mgr.H.Novotná, Úvod do společenskovědních metod,FHS UK Praha, 2009/2010
Triangulace – Norman Denzin (1978)
kombinace metodologií v jedné studii stejného fenoménu
čtyři typy strategie triangulace:
kombinace různých datových zdrojů
kombinace různých metodologií
kombinace různých výzkumníků
kombinace různých teoretických perspektiv

Mgr.H.Novotná, Úvod do společenskovědních metod,FHS UK Praha, 2009/2010
Triangulace – Ronald J. Chenail
„Pečlivá reflexe toho, jakých úhlů pohledu výzkumník používá pro triangulaci daného fenoménu, vypovídá o perspektivě výzkumníka stejně jako o samotném problému.“
Jak srovnat kvalitativní výzkum do latě: „OLOVNICE“

Mgr.H.Novotná, Úvod do společenskovědních metod,FHS UK Praha, 2009/2010
Chenailova „olovnice“
1. Oblast zájmu (= téma výzkumu)
2. Výzkumná otázka (= výzkumný problém)
3. Data, která mají být sebrána
4. Procedura analýzy dat
Neustálá reflexe toho, zda jsou všechny tyto položky v souladu

Mgr.H.Novotná, Úvod do společenskovědních metod,FHS UK Praha, 2009/2010
Postup výzkumu: východiska
CO chci studovat : TÉMA
KDE to chci studovat : SUBJEKT, TERÉN, ČAS
JAK to chci studovat : METODA / TECHNIKA sběru a analýzy dat
PROČ to chci studovat : konceptuální rámec
(platí obecně pro jakýkoli společenskovědní výzkum)

Mgr.H.Novotná, Úvod do společenskovědních metod,FHS UK Praha, 2009/2010
TÉMA
1) oblast, která vás zajímá : TÉMA
↓ - rešerše literatury : teoretické zázemí :
2) výzkumný PROBLÉM
↓ - indikátory, na nichž lze problém ↓ sledovat
3) výzkumné OTÁZKY
Chenail, R.: Jak srovnat kvalitativní výzkum do latě. Biograf 15-16, 1998.

Mgr.H.Novotná, Úvod do společenskovědních metod,FHS UK Praha, 2009/2010
VÝZKUMNÝ PROBLÉM
Formulace výzkumného problému by již měla zahrnovat SUBJEKT výzkumu, tj. třeba zvážit:
1) období, jež má být předmětem výzkumu
2) terén, kde lze nalézt odpovědi na sledované otázky
3) vzorek – tj. jaké typy pramenů obsahují hledaná data

Mgr.H.Novotná, Úvod do společenskovědních metod,FHS UK Praha, 2009/2010
Volba výzkumné strategie
Výběr vzorku, techniky sběru i analýzy dat musí být vždy v souladu v výzkumným problémem:
VÝPOVĚDNÍ HODNOTA sebraných dat vzhledem k výzkumnému problému
Zvážit dostupnost, časovou náročnost atp.

Mgr.H.Novotná, Úvod do společenskovědních metod,FHS UK Praha, 2009/2010
Př.:
Oblast zájmu:
Sudety
Minulost / současnost
Materiální / duchovní kultura
Výzkumný problém:
Identita a identifikace Němců v Čechách
Data
Narativní vyprávění
Analýza
Narativní analýza

Mgr.H.Novotná, Úvod do společenskovědních metod,FHS UK Praha, 2009/2010
Kritéria k evaluaci výzkumu
Je patrná jasná návaznost výzkumného problému na existující poznatky?
Jsou zvolené metodologické postupy adekvátní výzkumnému problému?
Jsou jasná kritéria výběru vzorku, sběru dat a jejich analýzy?
Byla data sbírána systematicky a je o tomto sběru proveden záznam?
Byla data systematicky analyzována?
Je ve výsledné práci adekvátní diskuse k tématům, konceptům a kategoriím, které byly z dat odvozeny?
Je přítomna odpovídající diskuse pro a proti argumentům výzkumníka?
Je jasný rozdíl mezi daty jako takovými a jejich interpretacemi (emic x etic)?
(Silverman 2000)

Mgr.H.Novotná, Úvod do společenskovědních metod,FHS UK Praha, 2009/2010
Shrnutí:
Kvalita kvalitativního výzkumu
Neustálá evaluace
Reflexivita
Otevřenost
Validita / reliabilita
Clive Seale: Kvalita v kvalitativním výzkumu. Biograf 2002, č. 27.

Mgr.H.Novotná, Úvod do společenskovědních metod,FHS UK Praha, 2009/2010
Doporučená literatura
Bryman, Alan (2004): Social Research Methods. Oxford University Press.
Disman, M. (2002): Jak se vyrábí sociologická znalost. Praha: Karolinum. (kapitola 10 a 11).
Hendl, J. (2005): Kvalitativní výzkum. Základní metody a aplikace. Praha, Portál.
Chenail, Ronald J. (1998): Jak srovnat kvalitativní výzkum do latě, Biograf 15-16, str. 29-37.
Norman K. D., Lincoln,Y. S. (2005): The SAGE handbook of qualitative research. Thousand Oaks: Sage Publications.
Seale, C. (2002): Kvalita v kvalitativním výzkumu. Biograf č. 27.
Silverman, D. (2005): Ako robiť kvalitatívny výskum. Bratislava, Ikar.
Strauss, A., Corbinová, J.(1999): Základy kvalitativního výzkumu: postupy a techniky metody zakotvené teorie. Brno, Sdružení Podané ruce, Boskovice, Albert.
BIOGRAF, časopis pro kvalitativní výzkum. http://www.biograf.org/