Tkáně, základ orgánů

TKÁNĚ,
ZÁKLAD ORGÁNŮ
CZ.1.07/1.5.00/34.0285

HISTOLOGIE
Nauka o tkáních
Tkáně vznikají diferenciací buněk zárodečných listů embrya, které se dělí mitózou
Ektoderm - diferencuje se pokryv těla (epidermis), nervová tkáň, smyslové orgány, ústní dutina a rectum, horní část dýchací soustavy
Mezoderm - svalstvo, kostra, oběhová soustava
Endoderm - trávicí trubice, dolní cesty dýchací, žlázy s vnitřní sekrecí, struna hřbetní

TKÁNĚ
Tvořené složkami:
a) buňky
b) mezibuněčná hmota, která určuje vlastnosti tkáně
Druhy:
Epitely – kryjí povrch těla a vystýlají tělní dutiny
Pojiva – opora těla, obaly orgánů, výplně
Svalová tkáň – pohyb organismu, tvar těla, pohyb vnitřních orgánů
Nervová tkáň – příjem podnětů, vedení vzruchů, řídící funkce
Trofické tkáně – tělní tekutiny (krev), přenos látek
Krycí epitel

EPITELY
Resorpční epitel průdušnice
Krycí a výstelková tkáň, pochází ze 3 zárodečných listů, dobře se obnovují, neprochází nimi cévy
Dělení dle funkcí:
krycí (výstelkové) – např. pokožka, sliznice nosní dutiny
žlázový – vyměšují látky do krve (endokrinní žlázy - insulin) nebo do dutin a na povrch těla (potní žláza)
respirační – výstelky plicních sklípků, výměna O2/CO2
řasinkový – v pohlavních orgánech (posun gamet), v dýchací trubici (kmitají a zachytávají prach, který obalí hledem)
smyslový – např. tyčinky a čípky na sítnici
pigmentový – barevná vrstva sítnice
zárodečný – tvorba pohlavních buněk

EPITELY
Jednovrstvé (plícní sklípky) až mnohovrstvé epitely (např. pokožka) bez mezibuněčných prostor
Tvar: dlaždicovitý, kubický, cylindrický (válcovitý s řasinkami, viz obr. 1, 2)

POJIVA
ChrupavkaCartilage
Dělení:
hyalinní (sklovitá) – tvrdá, lesklá např. povrchy kloubních hlavic
elastická – pružná, obsahuje elastin, např. ušní boltec, špička nosu
vazivová – např. v meziobratlových ploténkách, obsahuje kolagenová vlákna, velmi odolná v tahu, tlaku pigmentový – barevná vrstva sítnice
pružná, bez cév a nervů
obsahuje v mezibuněčné hmotě kolagenová a elastická vlákna, kys. hyaluronovou, které určují charakter tkáně.

POJIVA
KOST
[cit. 3.2.2014]. Dostupný na WWW: http://
Pevná v tahu, křehká při náraze, bez nervů, prostoupena cévami, obsahuje v mezibuněčné hmotě kolagen a ossein, mineralizovaná CaCO3, Ca3(PO4)2
Typy: kompaktní a spongiózní
[cit. 3.2.2014]. Dostupný na WWW: http://

POJIVA
VAZIVO
Vazivo tvoří buňky fixní a bloudivé (vcestovaly do vaziva druhotně, obvykle mají krevní původ), dále pevná kolagenová vlákna (fibrily), elastin a mezibuněčná hmota. Je to pevná elastická tkáň.
Tuhé vazivo tvoří blanitá pouzdra orgánů, šlachy (viz obr. - kolagenové provazce s fixními buňkami), vazy, kloubní pouzdra.
Řídké vazivo je výplní mezi orgány.
Některé buňky hromadí tuk (podkožní vazivo, plní izolační funkci), jiné pigmenty.
Lymfoidní vazivo obsahuje v síti vláken bílé krvinky. Histiocyty jsou schopny fagocytózy, žírné buňky obsahují heparin, který brzdící srážení krve.

SVALOVÁ TKÁŇ
reagují na podněty (chemické - neurotransmitery, elektrické, hormonální...)
mají schopnost se zkracovat (kontraktibilita) a roztáhnout
jsou elastické - vrací se po zatížení zpět do původního stavu
Funkce: pohyb organismu a orgánů založený na kontraktibilitě svalové buňky
Kontraktibilitu způsobují stažitelné myofibrily v cytoplazmě svalových buněk. Obsahují úseky zvané sarkomera, které jsou tvořeny bílkovinami aktin a myozin.
Tkáň je tvořena dlouhými vřetenovitými buňkami, které:

SVALOVÁ TKÁŇ
Druhy:
Hladká svalovina (útrobní) neovládaná vůli, vřetenovité buňky s jedním jádrem
Srdeční svalovina (myokard) - není ovládaná vůlí přestože
je příčně pruhovaná
- je řízena vegetativními nervy
a rytmicky se smršťuje
- buňky jsou vzájemně
propojeny šikmými můstky.

SVALOVÁ TKÁŇ
PŘÍČNĚ PRUHOVANÁ
Příčně pruhovaná svalovina (=motorická, kosterní, žíhaná) ovládaná naší vůlí, řízena míšními a mozkovými Nervy. Svalová buňka (vlákno) je dlouhá až 40 cm. Je vícejaderná, má velké množství mitochondrií. Myofibrily jsou tvořeny jednolomnou bílkovinou aktinem a dvojlomnou bílkovinou myozinem, které pod mikroskopem vytvářejí pruhovaný vzhled - “žíháni“.
Myoepiteliální tkáň - druh epitelu, který se stahuje a umožňuje sekreci (např. mléčné žlázy).

NERVOVÁ TKÁŇ
Diferencovala se z ektodermu
Schopnosti (tzv. reflexní oblouk):
reakce na podněty z prostředí,
vedení vzruchu do centra,
vyhodnocení podnětu
vedení odezvy k výkonnému orgánu
2 základní typy buněk:
neuron
neuroglie
Neuron v mozku

NEURON
tělo neuronu s jádrem
dendrity
axon
synapse (zápoje)
myelinová pochva
Schwanova pochva

NEUROGLIE
Neuron v mozku
malé rozvětvené nervové buňky
glie tvoří výplň mezi neurony
vyživují (tzv. astroglie, největší) a odvádí zplodiny z nervové tkáně (zelený obr.)
vytváří myelin pro pochvy
patří sem i Schwannovy buňky
mikroglie se účastní imunitních dějů (obr. nahoře)
neuron

ZDROJE OBRÁZKŮ
WYKIS. WIKIPEDIA [online]. [cit. 2.2.2014]. Dostupný na WWW: http://ia.wikipedia.org/wiki/File:Stem_cell_division_and_differentiation.svg
SCHMIDT, John. Wikimedia Commons [online]. [cit. 2.2.2014]. Dostupný na WWW: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Epithelial-cells.jpg
DAGHLIAN, Charles. Wikimedia Commons [online]. [cit. 2.2.2014]. Dostupný na WWW: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Bronchiolar_epithelium_3_-_SEM.jpg
OPENSTAX COLLEGE, Charles. Wikimedia Commons [online]. [cit. 2.2.2014]. Dostupný na WWW: hhttp://en.wikipedia.org/wiki/File:403_Epithelial_Tissue.jpg
FOETOR ACETONICUS. Wikimedia Commons [online]. [cit. 3.2.2014]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%98asinkov%C3%BD_epitel
PRIHODAO. Wikiskripta [online]. [cit. 3.2.2014]. Dostupný na WWW: http://www.wikiskripta.eu/index.php/Soubor:Bronchus2.jpg
Vos.palestra.cz [online]. [cit. 2013-07-22]. Dostupné z: http://vos.palestra.cz/skripta/kineziologie/1a4.jpg
KATSAMENIS. Wikipedia.cz [online]. [cit. 3.2.2014]. Dostupný na WWW: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Osteon.jpg
KOKOS.SEER. Wikipedia.en [online]. [cit. 3.2.2014]. Dostupný na WWW: http://www.wikiskripta.eu/index.php/Soubor:Lamelosn%C3%AD_kost_%28schema%29.jpg