Hodnocení dopravních investic

VZTAH EKONOMIKY A DOPRAVY – HISTORICKÝ KONTEXT
Problémy, které dnes v dopravě řešíme (a které jsou vzájemně propojené), vycházejí pochopitelně z historie a mnohdy nejsou nové:
otázka dělby práce v dopravě a přepravní výkony jednotlivých druhů dopravy
vztah dopravy a životního prostředí, s tím spojená teorie externalit
energetika dopravních systémů, jejich udržitelnost v současné podobě s ohledem na cenový vývoj na trhu s energetickými surovinami a stav zásob klasických energetických surovin
kvalita jednotlivých druhů dopravy, resp. kvalita života, především v městských aglomeracích a dopad dopravních systémů na ní

FUNKCE DOPRAVNÍHO SYSTÉMU

PŘÍMÍ A NEPŘÍMÍ UŽIVATELÉ DOPRAVY
Doprava uspokojuje potřeby přímých účastníků přepravního procesu – cestujících a přepravců
Zároveň ovlivňuje nepřímé účastníky a to především dopady na životní prostředí
Toto je východiskem pro hledání kompromisu – uspokojit protichůdné potřeby obou skupin nelze.

DĚLBA PRÁCE V DOPRAVĚ
dopravy mezi sebou konkurují, zároveň ale spolupracují,
jednotlivé druhy dopravy vznikly v rozdílných historických epochách,
druhy dopravy zároveň disponují výrazně odlišnými technologiemi v důsledku toho i jinými kvalitativními parametry,
kromě ceny budou hrát při volbě dopravního prostředku i kvalitativní ukazatele a charakter přepravy,
lze oprávněně pokládat otázku na konkurenci mezi jednotlivými druhy dopravy z hlediska jejich vzájemné substituovatelnosti.

ENVIRONMENTÁLNÍ PROBLÉMY DOPRAVY
problémy dopadů dopravy na životní prostředí
teorie externalit, jejich kvantifikace a internalizace
lokální a globální dopady na životní prostředí
energetická problematika
problém energetických zdrojů a jejich cen
ekonomický náhled na problematiku vztahu dopravy a životního prostředí
environmentální Kuznětsova křivka

DOPRAVNÍ POLITIKA – NÁVRH 2014 - 2020
Minimalizovat negativní vlivy hluku a imisí z dopravy, které mají svůj původ v dopravě, a to vhodnými opatřeními na dopravní infrastruktuře,
Podporovat opatření vedoucí ke zvýšení podílu nízkoemisní nákladní dopravy,
Postupně odstraňovat ekologické zátěže vyvolané stávající infrastrukturou, na stávající infrastruktuře uplatňovat opatření na ochranu před hlukem a vibracemi, a to přednostně v hustě obydlených místech s překročenými hygienickými limity hluku,
Minimalizovat negativní vlivy dopravy na veřejné zdraví, stabilitu ekosystémů v krajině, jejich struktury, vazby a funkce,
zdroj: http://www.mdcr.cz/cs/Strategie/

DOPRAVNÍ POLITIKA – NÁVRH 2014 - 2020
Postupně zvyšovat průchodnost dopravní infrastruktury pro volně žijící organismy a člověka. Při výstavbě a rekonstrukcích dopravních staveb využívat technická a jiná řešení zajišťující funkční prostupnost pro živočichy a zajistit zprůchodnění stávajících dopravních staveb v úsecích s prokázaným významným fragmentačním vlivem
Zohledňovat dopravní problémy v plánech rozvoje dopravy krajů a měst a obcí k dosažení imisních limitů, např. budováním obchvatů a zřizováním nízkoemisních zón.
Přednostně posilovat kapacitu stávajících dopravních koridorů před budováním souběžných komunikací s obdobnou kapacitou dopravy obsluhujících stejná území.
Dopravní koridory a stavby plánovat, navrhovat a realizovat s ohledem na požadavek zajištění konektivity populací volně žijících živočichů a zajištění jejich dostatečné migrační propustnosti.
zdroj: http://www.mdcr.cz/cs/Strategie/

DOPRAVNÍ POLITIKA – NÁVRH 2014 - 2020
Snižovat závislost dopravy na energii na bázi fosilních paliv
Při přípravě a realizaci projektů rozvoje dopravní infrastruktury minimalizovat dopady na jednotlivé složky životního prostředí a na veřejné zdraví
Zavádět opatření na minimalizaci střetů se zvěří (průchodnost dopravní infrastruktury, pachové ohradníky apod.).
Zavádět opatření k dodržování maximální povolené rychlosti na dálnicích a rychlostních silnicích (vyšší rychlosti znamenají větší spotřebu energií a vyšší produkci škodlivých látek)
zdroj: http://www.mdcr.cz/cs/Strategie/

VZTAH DOPRAVY A ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ
je reprezentovaný teorií externalit
tato teorie je spojena s mnoha výzkumy, které jsou zaměřeny především na oblasti:
obecné teorie tzv. společenských nákladů (např. R. Coase)
kvantifikace externích nákladů a jejich internalizace
dopadů internalizace na ekonomický vývoj
nutno však uvažovat i existenci pozitivních externalit

EXTERNALITY – DEFINICE
Externality tedy nastávají v okamžiku, jestliže jednotliví činitelé spotřebovávají určité užitné statky společně bez přesně uzavřených smluv o ceně a kvantitě, a to tehdy, když užitkové funkce spotřebitele a produkční funkce výrobce nejsou ovlivněny pouze přímými účastníky výrobních a spotřebních procesů, ale i ostatními účastníky a faktory ekonomických a společenských procesů tak, jak to vyjadřují tyto funkce:
XL=F(UL;UK)
YH=F(VH;VK)
XL … užitek spotřebitele L
UL … vliv spotřebitele L na vlastní užitek
UK … vliv ostatních účastníků na užitek spotřebitele
YH … výstup výrobce H
VH … vliv výrobce H na vlastní výstup
VK … vliv ostatních účastníků na výstup výrobce H

KVANTIFIKACE EXTERNÍCH NÁKLADŮ - METODY
Kvantifikace externích nákladů je vždy velmi omezená
Problémem je
ocenit něco tak problematicky ocenitelného
separovat vliv dopravy na externí náklady (např. zdravotnictví)
Metody, které se používají, jsou potom vždy „náhražkové“
HEDONICKÁ
KONTINGENTNÍ

HEDONICKÁ METODA
HEDONIC - POTĚŠENÍ
Jedná se o nejdéle používanou metodu, která předpokládá, že:
do cen staveb a pozemků je zahrnuta kvalita životního prostředí, ve kterém se nacházejí
do mezd je zahrnuto zdravotní riziko
Mezi nevýhody této metody patří nutnost získat velké množství informací, které jsou mnohdy velmi obtížně zjistitelné
Další nutnou podmínkou je:
efektivně fungující trh s nemovitostmi
dostatečná informovanost zúčastněných jednotlivců o kvalitě životního prostředí.

KONTINGENTNÍ METODA
nejstarší metoda, která přímým dotazem zjišťuje preference jednotlivců vůči (peněžně vyjádřeným) změnám jejich blahobytu na základě předpokládaných změn kvality životního prostředí,
cílem této metody je zjistit buď ochotu lidí platit (willingness to pay, WTP) za zlepšení parametrů určité složky životního prostředí nebo ochotu přijímat kompenzaci za poškozené životní prostředí,
výsledky kvantifikace zjištěné ochotou přijímat kompenzace vycházejí obvykle vyšší než výsledky získané metodou ochoty platit, což bývá zdůvodňováno tím, že lidé rozdílně vnímají ztráty a zisk,
tato metoda se od ostatních liší tím, že se snaží peněžní hodnotu externích efektů zjistit jinak než prostřednictvím trhu. Jejími nevýhodami jsou často nadhodnocené výsledky, které se navíc v různých zemích liší.

STUDIE HEATCO – OCENĚNÍ EXTERNÍCH NÁKLADŮ
Ocenění polétavého prachu
Developing Harmonised European Approaches for Transport Costing and Project Assessment

MOŽNOSTI INTERNALIZACE EXTERNÍCH NÁKLADŮ
v zásadě existují dva základní způsoby řešení (internalizace) externalit:
tržním vyjednáváním
státním zásahem
Z ekonomického pohledu je nutné respektovat tři druhy nákladů internalizace:
- transakční
- rozhodovacích procesů
- obětované příletosti

COASEHO POHLED NA ŘEŠENÍ EXTERNALIT
Ronald Coase (1911 – 2013), nositel Nobelovy ceny za ekonomii, americký ekonom
Nobelovu cenu obdržel za "za objev a objasnění významu transakčních nákladů a
vlastnických práv pro institucionální strukturu a fungování ekonomiky"
řešení externalit tržním vyjednáváním
předpoklady : nízké nebo nulové transakční náklady, jasně vymezená vlastnická práva

PIGOUVIÁNSKÉ DANĚ
Arthur Cecile Pigou (1877 – 1959), anglický ekonom, věnoval se tzv. ekonomii blahobytu, pro řešení externalit navrhoval vytvořit soustavu daní a dotací, působil na univerzitě v Cambridge,
rozlišoval soukromé a společenské náklady lidské činnosti, čímž do ekonomie zavedl problém externalit
odpůrci této teorie argumentovali především vznikem dodatečných státních výdajů a přesunem moci na státní úředníky

Internalizace státním zásahem využívá daní (v případě negativních externích efektů) a dotací (v případě pozitivních externích efektů).
Tento princip lze ukázat na vzájemném působení křivky poptávky (D), nabídky (S) a mezních externích nákladů, resp. mezních externích výnosů .
Předpoklad je, že působením dodatečného zdanění T dojde k posunu nabídkové křivky doleva, ke zvýšení ceny a následnému snížení poptávky po daném statku.
Křivky poptávky a nabídky odpovídají křivkám mezního užitku a mezních nákladů, jak plyne z ekonomické teorie
PRINCIPY DODATEČNÉHO ZDANĚNÍ

PRINCIP EKOLOGICKÉ DANĚ
30
33
1000
1200
Q
p
S
S1
E
E1
Zavedením ekologické
daně se nabídková křivka posune
doleva
Výše ekologické daně T

SUBVENCE, DOTACE
10 000
8 000
D
S
S1
E
E1
3000
4000
p
Q
Velikost dotace

INTERNALIZACE PŘI NEELASTICKÉ POPTÁVCE
30
45
1150
1200
Q
p
S
S1
E
E1
Při neelastické poptávkové křivce
nemusí být efekt dodatečného
zdanění znatelný
Výše ekologické daně T

KŘÍŽOVÁ ELASTICITA V DOPRAVĚ

KŘÍŽOVÁ ELASTICITA IAD VERSUS ŽELEZNIČNÍ DOPRAVA

HDP V LIDSKÉ HISTORII
Otázka k diskuzi: CO JE HLAVNÍM ZDROJEM EKONOMICKÉHO RŮSTU?

DOPRAVNÍ SYSTÉM A KVALITA ŽIVOTA

EKONOMICKÝ POHLED – ENVIRONMENTÁLNÍ KUZNĚTSOVA KŘIVKA
vychází ze studií ekonomů, kteří se zabývali vztahem HDP a různých faktorů kvality života,
Simon Kuznets – zabýval se vztahem HDP a příjmových nerovností, jeho teorie je známá jako Kuznětsova křivka,
podobně ekonomové Grossman a Krueger analyzovali úroveň ovzduší ve více než 40 zemích v závislosti na HDP, jejich závěry potom reprezentuje tzv. Environmentální Kuznětsova křivka,

VARIANTY ENVIRONMENTÁLNÍ KUZNĚTSOVY KŘIVKY

Problematika externalit v dopravě není triviální, abychom mohli jednoduše konstatovat, že samotná internalizace je jediným možným řešením. Úskalí můžeme shrnout do následujících bodů:
internalizace externalit může přinést tzv. oportunitní náklady, tedy ušlé příjmy z činností, které nebudou vzhledem k vyššímu zdanění realizovány,
efektivnost internalizace externalit při použití tzv. pigouovských daní výrazně záleží na elasticitě poptávky (např. po individuální dopravě) a pokud je poptávka neelastická, efekt internalizace bude slabý,
internalizace může snižovat konkurenceschopnost ekonomiky a podvazovat ekonomický růst a v důsledku toho i paradoxně snižovat příjmy státního rozpočtu,
neopominutelným faktorem u internalizace externalit jsou transakční náklady, které v případě dopravy vedou k tomu, že je internalizace řešena státními zásahy, i to však další transakční náklady vyvolává,
PROBLÉMY ŘEŠENÍ EXTERNALIT

ROZTŘÍDĚNÍ PŘÍRODNÍCH ZDROJŮ
PŘÍRODNÍ ZDROJE
OBNOVITELNÉ
OBNOVUJÍCÍ SE
NEOBNOVITELNÉ
ZEMNÍ PLYN
ROPA
NEROSTY
VODA
VÍTR
SLUNCE
RYBOLOV
LESY
BIOMASA

ROPA
ropa je přírodním a v současné době i ekonomickým zdrojem,
vývoj cen ropy vykazuje v posledních letech vysokou proměnlivost,
dalším problémem je bezpečnost dodávek, vyplývající z faktu, že většina zásob ropy se nachází v zemích s nestabilním politickým prostředím,
využití ropy s sebou nese i negativní dopady na životní prostředí a to zejména v městských aglomeracích,
k vlastní vyčerpatelnosti ropy lze doplnit teorii amerického geologa Marion King Hubberta, podle níž těžba ropy jakéhokoli ropného pole, státu nebo celého světa v určitém okamžiku dostoupí vrcholu a poté začne klesat.

ODHAD VÝVOJE CENY ROPY
Zdroj: EIA 2006

HUBBERTŮV ROPNÝ VRCHOL

HUBBERTŮV ZLOM - OPONENTURA
menšina vědců předestírá i opačnou hypotézu, která říká, že původ ropy je anorganický,
tato hypotéza by do značné míry vyvracela Hubbertovu teorii,
zajímavý náhled na toto téma, které přesahuje rámec přednášky, přináší i článek v časopise Vesmír z roku 2000 známého českého geologa Václava Cílka:
Cílek, V., & Markoš, A. (2000). Hluboká horká biosféra. Vesmír
http://www.vesmir.cz/clanek/hluboka-horka-biosfera-a-zemsky-povrch

CENA ROPY
cena ropy je v současnosti jeden z klíčových faktorů vývoje dopravního systému,
na cenu ropy působí celá řada vlivů, hůře či lépe kvantifikovatelných a predikovatelných,
stejně tak celá řada faktorů ovlivňuje konečné ceny pohonných hmot,
rozkolísání cen ropy můžeme sledovat od 70. let 20. století,
z dnešního pohledu je potom důležitý vývoj od roku 2008 do současnosti.

CENA ROPY

CENA ROPY

CENA ROPY A VÝVOJ HDP
pro výpočet závislosti ceny ropy a HDP poptávajících států je možné jako poptávající státy vybrat země G7, tedy nejsilnější světové ekonomiky
do pohybu cen ropy se významně promítá růst HDP a s ním vyšší stupeň motorizace v Číně.
propad HDP v roce 2009 pak zcela logicky způsobil i pokles cen ropy až na úroveň okolo 37 dolarů za barel.
Zdroj dat: www.opec.org, www.kurzy.cz, www.imf.org

CENA ROPY A KURZ USD
Zdroj dat: www.opec.org, www.kurzy.cz, www.imf.org
SDR … (Special Drawing Rights) –
… jednotná měna používaná Mezinárodním
měnovým fondem

DALŠÍ FAKTORY PŮSOBÍCÍ NA VÝVOJ CEN ROPY
NÁKLADY NA TĚŽBU ROPY
rostou s tím, jak postupně dochází dostupněji těžitelná ropa
POLITICKÁ STABILITA
týká se především zemí vyvážejících ropu
EKOLOGICKÉ A JINÉ KATASTROFY
obecně hurikánová sezóna v USA, teroristické útoky
SPEKULACE NA TRHU S KOMODITAMI – ROK 2008
hypoteční krize se v okamžiku, kdy se spekulanti začali zbavovat rizikových úvěrů a investovali do „jistých“ komodit, přenesla do razantního zvýšení jejich cen, jako například ropy
Zdroj: Cílek, V., & Kašík, M. (2008). Nejistý plamen. Praha: Dokořán

VÝVOJ CEN RŮZNÝCH KOMODIT V OBDOBÍ ROKU 2008
Zdroj dat: www.kurzy.cz

SCHÉMA FAKTORŮ OVLIVŇUJÍCÍCH CENU ROPY

FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ CENU ENERGETICKÝCH ZDROJŮ
kombinovaný vliv nabídky a poptávky
ceny substitutů
konkurenční schopnost alternativních zdrojů
geologické a geografické podmínky
spolehlivost a bezpečnost v zásobování
vliv politických, sociálních a teroristických aspektů
otázka vyčerpávání těchto zdrojů

CENY ROPY A POHONNÝCH HMOT
cena PHM v tomto období oscilovala kolem hodnoty 27 – 28 Kč/litr,
o růstu cen PHM lze mluvit až počínaje rokem 2010 a to v souvislosti s růstem cen ropy (ke kterému došlo především v důsledku událostí v Severní Africe) a posilování kurzu amerického dolaru,
v roce 2008 dosáhl dolar svého minima pod úrovní 15 Kč za dolar, v roce 2013 se drží přibližně mezi 19 a 20 Kč za USD.
Zdroj dat: ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD

STATISTIKY NÁKLADŮ AUTOBUSOVÝCH DOPRAVCŮ
Zdroj dat: www.mdcr.cz

CENY PHM V EVROPSKÝCH ZEMÍCH:

Problémy s nahrazováním ropných paliv v dopravě různými alternativami lze rozdělit do čtyř okruhů problémů:
- ekonomických – cenová srovnatelnost
- ekologických – srovnatelnost dopadů na životní prostředí
- energetických – poměr mezi energií získanou a vloženou
- technických – palivům musí být přizpůsobeny dopravní prostředky a musí pro jejich distribuci a prodej být vytvořena infrastruktura
Alternativní palivem chápeme palivo, které je schopné nahradit ropné produkty a zároveň má výrazně menší dopady na životní prostředí. Taková paliva existují, nicméně jejich použití naráží na ekonomické, energetické a technické problémy.
Jednou z vlastností alternativního paliva by měla být i jeho obnovitelnost.
CO JE TO VLASTNĚ ALTERNATIVNÍ PALIVO?

ALTERNATIVNÍ PALIVA
Vyčerpatelná energie
Obnovitelná energie
Ropa
Zemní plyn
Uhlí
Jaderná
energie
Sluneční, větrná, vodní
energie
Biomasa
Elektřina
Elektrolýza vody
Zplyňování biomasy
Benzín
Nafta
Zemní plyn
Methanol
Proud baterie
VODÍK
Palivo
biomasy

ENERGETICKÁ NÁVRATNOST
Energy Return on Energy Invested

ENERGETICKÁ NÁVRATNOST
Energy Return on Energy Invested
BŘIDLICOVÝ PLYN – (60 – 110)

HODNOCENÍ EFEKTIVNOSTI DOPRAVNÍCH INVESTIC
COST EFFECTIVENESS ANALYSIS (CEA)
srovnání investičních alternativ – základním ukazatelem je poměr
vynaložených nákladů a jedné (kvantifikovatelné) míry efektu.
COST UTILITY ANALYSIS (CUA)
- Srovnání investičních alternativ – poměr nákladů a jedné proměnné, která může být složena z několika faktorů (obvykle se používají dva.
COST BENEFIT ANALYSIS (CBA)
- Srovnání nákladů projektu a všech jeho dopadů na společnost a životní prostředí kvantifikovanými v peněžních jednotkách

COST BENEFIT ANALYSIS
Celkový ekonomický dopad je složen z:
- změn přínosů uživatelů dopravy
- změn provozních nákladů a výnosů (dopadů na stát)
- změn v externalitách (snížení externalit je pozitivní)
- investičních nákladů

CEA
projekt vytvoří pouze jeden výstup, který je homogenní a snadno měřitelný,
tento výstup je pro projekt rozhodující, to znamená, že je nezbytné jej zajistit,
cílem projektu je dosažení výstupu s minimálními náklady,
neexistují žádné významné externality,
existují dostatečné důkazy o vhodných referenčních hodnotách za účelem ověření, zda zvolená technologie splňuje kritéria týkající se minimální požadované efektivnosti nákladů.