Vliv monetární a fiskální politiky na agregátní poptávku

OBSAH
Vliv monetární politiky na AD
Vliv fiskální politiky na AD a AS
Stabilizační hospodářská politika
Ekonomika v dlouhém a krátkém období

Použití HP
od Keynes (30. léta 20. století) vlády větší intervence do hospodářství
snaha stabilizovat AD
k tomu fiskální a monetární politika
zejména v recesi snaha podpořit AD – tj. kompenzovat pokles a ekonomiku stabilizovat
viz poslední recese
možná koordinace fiskální a monetární
otázka jak v praxi
dále uvažujeme jednotlivé případy ceteris paribus – tj. uvažujte jen izolované dopady opatření

VLIV MONETÁRNÍ POLITIKY NA AD

Vliv měnové politiky na AD
AD klesající (připomenutí):
efekt bohatství
efekt úrokových měr
efekt směného kurzu/ čistých exportů
působí souběžně:
pokud klesá cenová hladina
množství poptávaného zboží a služeb roste
pokud cenová hladina roste
množství poptávaného zboží a služeb klesá

Vliv měnové politiky na AD
Pro US ekonomiku
efekt bohatství nejméně významný
domácnosti nedrží velkou část aktiv v penězích
efekt směnného kurzu
není velký
exporty a importy relativně malý podíl na HDP
efekt úrokových měr – tj. preference likvidity
nejvýznamnější

Vliv měnové politiky na AD-preference likvidity
teorie preference likvidity
Keynes
úroková míra se přizpůsobuje:
aby se nabídka a poptávka po penězích dostaly do rovnováhy

Vliv měnové politiky na AD-preference likvidity
nabídka peněz
řízena FED
nabídka peněz
US zejména operace na volném trhu
X v ČR zejména repo sazby
pro naše potřeby je více méně jedno jaký nástroj je použit
+ dále předpokládáme, že nabídka peněz plně v rukou CB – nezávislá na úrokové míře – tj. vertikální

Vliv měnové politiky na AD-preference likvidity
poptávka po penězích
více faktorů – nejdůležitější úrok
lidé se rozhodují o držbě
a. peněz – nenesou úrok
b. jiných aktiv – obligací – nesoucích úrok
peníze = nejlikvidnější aktivum
úrokové míry = náklady obětované příležitosti k držbě peněz
poptávka po penězích klesající
tj. relativně vyšší úroková míra ⇨ ochota držet relativně méně peněz ⇨snižuje se poptávané množství

Vliv měnové politiky na AD-preference likvidity
rovnováha na peněžním trhu
rovnovážné úrokové míry
úroková míra se přizpůsobuje tak, aby poptávka po penězích = nabízené množství peněz

Vliv měnové politiky na AD-preference likvidity
pokud r (r1) > rovnovážné
množství peněz, které lidé chtějí držet menší než nabízené CB
lidé drží (nabídka peněz) více peněz než by chtěli – budou se jich zbavovat nákupem obligací, které nesou úrok
tj. emitenti budou moci snížit úrok z obligací
lidé budou ochotnější držet peníze
vše bude pokračovat až do rovnováhy – tj. stanového množství peněz CB

Vliv měnové politiky na AD- preference likvidity
pokud r (r2) < rovnovážné
množství peněz, které lidé chtějí držet je větší než nabízené množství CB
lidé se snaží zvýšit držbu peněz - tj. prodávají obligace
tím jak snižují držbu obligací emitenti zjišťují, že musí nabídnou vyšší r
a to až do dosažení rovnováhy

Rovnováha na trhu peněz
1

Vliv měnové politiky na AD – klesající tvar
klesající tvar AD - implikace předchozího (+ opakování)
předpokládejme růst cenové hladiny
zvyšuje poptávku po penězích při jakékoliv úrokové míře = posun MD1 na MD2
vyšší poptávka po penězích
vede k růstu úrokových sazeb z r1 na r2
vyšší úrokové sazby
snižují množství poptávaného množství zboží a služeb (domy, investice firem …)
výsledkem nepřímo úměrný vztah mezi P a poptávaným množstvím ⇨ tj. klesající AD

Trh peněz a sklon AD
2
(a) Trh peněz
(b) Křivka AD

Vliv měnové politiky na AD – změny MS
Změny v nabídce peněz
posun AD
poptávané množství zboží a služeb se mění pro danou úroveň cenové hladiny
měnová politika
posouvá křivku AD

Vliv měnové politiky na AD – změny MS
měnová politika:
pokud CB zvýší nabídku peněz (ale cenová hladina nereaguje na tento nárůst)
křivka MS se posunuje doprava
úrokové míry klesají
pro každou úroveň cen se zvyšuje poptávané množství zboží a služeb
křivka AD se posunuje doprava

Růst nabídky peněz
3
(a) Trh peněz
(b) Křivka AD

Vliv měnové politiky na AD – změny MS
Změny v nabídce peněz
Měnová politika: CB sníží nabídku peněz
křivka MS se posune doleva
úrokové sazby se zvýší
při každé úrovni cenové hladiny
se sníží poptávané množství zboží a služeb
křivka AD se posune doleva

Vliv měnové politiky na AD
Cílování úrokových měr a politika CB
FED cíloval úrokovou míru federálních fondů (Federal funds rate)
úroková míra na mezibankovní trhu pro krátkodobé půjčky
FED
tedy cíloval tuto úrokovou míru místo toho aby přímo cíloval nabídku peněz (nebo přímo cíloval inflaci jako v ČR)
částečně proto, že nabídku peněz je obtížné měřit
tj. snaha FED dosáhnout nějaké r na mezibankovním trhu – použití nástrojů v tomto směru

Vliv měnové politiky na AD
změny měnové politiky
s cílem zvýšit nebo snížit AD
zvýšit nabídku peněz
nebo snížit úrokové míry na mezibankovním trhu
s cílem snížit AD
snížit nabídku peněz
nebo zvýšit úrokové míry na mezibankovním trhu

FED
ceny akcií ho obecně nezajímají
sleduje a reaguje na vývoj celé ekonomiky
Boom na burze
domácnosti jsou bohatší
stimuluje spotřebitelskou poptávku
firmy chtějí vydávat nové akcie
stimuluje investiční výdaje
tj. ⇨ AD se zvyšuje
Proč FED sleduje burzu (a obráceně)

cíl FED
= stabilizovat cenovou hladinu = stabilizovat AD
reakce FED na boom na burze
omezit nabídku peněz
udržovat vyšší r
reakce FED na pokles na burze
zvýšit nabídku peněz
snížit r
v praxi dost složitější – na burze mohou vzniknout bubliny ⇨ špatně se poznávají …
nicméně FED reaguje zejména na prudký pád akcií snížením r
Proč FED sleduje burzu (a obráceně)

Burza
sleduje kroky FED
FED může
ovlivnit úrokové míry a ekonomickou aktivitu
a tím ovlivnit i cenu akcií
pokud FED zvýší úrokové míry
méně atraktivní držet akcie (proti například dluhopisům) ⇨ ceny by ceteris paribus měly klesat
+ očekávání zpomalení ekonomiky ⇨ menší zisky ⇨ ceny akcií by měly klesat
Proč FED sleduje burzu (a obráceně)

VLIV FISKÁLNÍ POLITIKY NA
AD a AS

Fiskální politika a AD
Fiskální politika
vláda stanoví úroveň vládních výdajů a zdanění
Změny ve vládních nákupech
vyvolají přímý posun AD, který je ovšem
zesílen multiplikačním efektem
a zeslaben efektem vytěsnění

Fiskální politika a AD – efekt multiplikátoru
multiplikační efekt
dodatečný posun křivky AD
je důsledkem stavu, kdy expanzivní fiskální politiky zvýší příjmy
a tím i spotřební výdaje domácností
zvýšení vládních výdajů
o 20 mld
křivka AD se posunuje doprava
o přesně 20 mld
ale příjemci peníze utratí: zvyšují dále výdaje
a AD se posunuje dále doprava

Multiplikační efekt
4

Fiskální politika a AD – efekt multiplikátoru
výsledný dopad multiplikačního efektu závisí na mezním sklonu ke spotřebě MPC
část dodatečného příjmu, který domácnosti neuspoří, ale utratí
MPS mezní sklon k úsporám …
MPC + MPS = 1
např. 0,75 + 0,25 = 1
větší MPC
znamená větší multiplikační efekt

Fiskální politika a AD – efekt multiplikátoru
růst vládních výdajů o 20 mld
příjemci těchto výdajů zvýší svoji spotřebu o MPC × 20 mld
další (2.) příjemci MPC2 × 20 mld
3. zvýší svoji spotřebu o MPC3 × 20 mld
…
celková změna poptávky = (1 + MPC + MPC2 + MPC3 + . . .) × 20 mld
multiplikátor = 1 + MPC + MPC2 + MPC3 + . . .
multiplikátor = 1 / (1 – MPC)
tj. je-li například MPC=0,75 pak multiplikátor = 4

Fiskální politika a AD – efekt multiplikátoru
v důsledku efektu multiplikátoru
1 $ vládních výdajů
může generovat > více jak 1$ poptávky
multiplikační efekty i například u změn v čistém exportu nebo u investic

Fiskální politika a AD – efekt vytěsnění
X Efekt vytěsnění
snižuje dopady posunu AD
je důsledkem expanzivní fiskální politiky, která zvyšuje úrokové míry
a tak snižuje investiční výdaje

Fiskální politika a AD – efekt vytěsnění
zvýšení vládních výdajů
posunuje křivku AD doprava
zvyšuje důchod
zvyšuje poptávku po penězích
zvyšuje úrokové sazby
… křivka AD se posunuje doleva
tj. konečný dopad záleží na tom, který efekt převáží (multiplikátoru nebo vytěsňovací)

Efekt vytěsnění
5
(a) Trh peněz
(b) Křivka AD

Fiskální politika a AD – změna daní
změna daní
menší daně z příjmu
příjmy domácností se zvýší
části sice uspoří, ale i tak zvýší výdaje na spotřebu ⇨ multiplikační efekt
AD se zvýší
ale souběžně vyšší důchod ⇨ vyšší poptávka po penězích ⇨ vyšší r ⇨ vytěsňovací efekt
AD se sníží

Fiskální politika a AD – změna daní
permanentní změny daní
velký vliv na AD
dočasné změny daní
relativně malý dopad na AD

Fiskální politika a AS
většina ekonomů věří, že fiskální politika vliv hlavně na AD
ale fiskální politika ovlivňuje zejména v delším časovém období i AS
snížení daní dá podnět tržním subjektům více pracovat, což může zvýšit množství nabízeného zboží a služeb a posunou AS doprava

Fiskální politika a AS
i vládní nákupy mohou ovlivnit agregátní nabídku
například:
vláda zvýší výdaje na silnice ⇨ lepší silnice mohou zvýšit produktivitu, která posune AS doprava
opatření je více relevantní v delším časovém období
+ ale je rozdíl jestli vláda zvyšuje důchody a nebo staví silnice (rozdílný multiplikační efekt)

Fiskální politika a AS
Fiskální politika
v krátkém období zvyšuje produkci přes vyšší AD
v dlouhém období zvyšuje produkci přes vyšší AS
stále bychom měli mít na paměti, že stát peníze nevytváří
⇨ pro zvýšení výdajů proto nutné:
zvýšit daně, omezit jiné výdaje, zadlužit se, nebo tisknout peníze

Jak se dělá restrikce?

STABILIZAČNÍ HOSPODÁŘSKÁ POLITIKA

Stabilizační HP
Důvody pro aktivní stabilizační HP
Změna agregátní poptávky ke stabilizaci ekonomiky
vláda může použít
fiskální politiku
CB
může použít monetární politiku

John Maynard Keynes
ekonom s daleko největším vlivem na hospodářskou politiku ve 20. století
Angličan!; Cambridge; 1883-1946
1936: Obecná teorie úroku, zaměstnanosti a peněz
reagovala na velkou hospodářskou krizi
zásadní vliv na hospodářskou politiku ve většině tržních ekonomik po WW2
základní závěr – aktivní hospodářská politika – podpora AD, která se v krizi sama nemusí vrátit na potenciální produkt (kolísání optimismu a pesimismu)
z řady důvodů – například neklesající mzdy
výklad ne úplně jasný … různé ekonomické školy
Keynes a vliv na HP

v USA vliv v celém poválečném období
obecně dominantní ek. teorie do 70. let
Mankiw – například Kennedy v 60. letech
podpora snížení daní k stimulaci ekonomiky
investiční daňové dobropisy
v 70. letech problémy s inflací (stagflace)
přičítány keynesiánství – podcenění inflace
… neokonzervativní obrat – více pro tržní řešení
ale obecně i v následných krizích stimulace AD
viz poslední krize

Stabilizační HP
Důvody proti stabilizační politice
vláda by se měla vyvarovat zásahů do AD
tj. fiskální a monetární politika by se neměly používat ke krátkodobé stabilizaci ekonomiky
ekonomice by se mělo umožnit vypořádat se s krátkodobými výkyvy
a vláda by měla usilovat o dlouhodobé cíle – tj. potenciální produkt a nízkou inflaci
jedna z velkých výhrad zpoždění
řada různých (už jsme zmiňovali)
+ například vliv změny měnové politiky minimálně 6 měsíců – max dopad 12 měsíců

Revize hospodářského růstu v USA

problémy i jinde např. současná krize
velmi různé interpretace ! – jedna z možných:
v USA 2001 (již zmiňovaná) „malá“ krize
FED snížil r a fiskální politika expanzivní
v důsledku krize velmi krátká – jevilo se jako velmi pozitivní
ale nízké r + expanze ⇨ hodně peněz do ekonomiky ⇨ inflace nerostla, ale vytvořily se bubliny na hypotečním a akciovém trhu ⇨ prasknutí bublin příčina posledníkrize
tj. řešení jedné krize vyvolalo další krizi mnohem horšího rozsahu
stabilizační HP může vyvolat velkou destabilizaci
Krize 2008-

Stabilizační HP – automatické stabilizátory
Automatické stabilizátory
nástroje fiskální politiky, které jsou zavedeny do ekonomiky a fungují automaticky - vyrovnávají změny v agregátní poptávce
tj. stimulují pokud AD pod potenciálem
a tlumí pokud nad potenciálem
obecně daňový systém
vládní výdaje
obvykle se uvádí – progresivní zdanění nebo podpory v nezaměstnanosti
nejsou schopny odvrátit recesi + problém jak se vláda obecně chová (strukturální vs. cyklický deficit)

Stabilizační HP – automatické stabilizátory
trvale vyrovnaný rozpočet
by rušil vestavěný stabilizátor
problém, že vlády často v recesi schodky, ale ne přebytky v době růstu …
tj. většinou se uvažuje o „cyklicky vyrovnaném“ rozpočtu (a ne trvale vyrovnaném rozpočtu)
tj. jaký by byl strukturální deficit?

Ekonomika v dlouhém a krátkém období

Ekonomika v dlouhém a krátkém období
2 různé determinace úrokových měr
1. r vyrovnává nabídkou a poptávku po zapůjčitelných fondech
dlouhé období
2. uvádí do rovnováhy poptávku a nabídku po penězích
krátké období

Ekonomika v dlouhém a krátkém období
v dlouhém období/ klasici
produkt určen kapitálem, prací, techno …
existuje r, která uvádí do rovnováhy trh zapůjčitelných fondů
cenová hladina uvádí do rovnováhy MS a MD, změny v MS vedou k růstu cenové hladiny