Vztah inflace a nezaměstnanosti

OBSAH
Phillipsova křivka
Phillipsova křivka – posun a role očekávání
Phillipsova křivka – posun a nabídkový šok
Náklady snížení inflace

v dlouhém období
inflace spojitost s množstvím peněz
a nezaměstnanost s činností odborů a podobně
krátkodobě však volba mezi inflací a nezaměstnaností

PHILLIPSOVA KŘIVKA

Phillipsova křivka
Phillipsova křivka
zachycuje krátkodobý vztah mezi inflací a nezaměstnaností
Původ Phillipsovy křivky
A. W. Phillips, 1958
“vztah mezi nezaměstnaností a mírou změny nominálních mezd v UK, 1861–1957”
obecněji negativní vztah mezi mírou nezaměstnanosti a mírou inflace

Phillipsova křivka
Paul Samuelson & Robert Solow, 1960
“Analýza protiinflační politiky”
nepřímo úměrný vztah mezi mírou nezaměstnanosti a mírou inflace – vypozorováno z praxe v USA
nízká U je spojena s vysokou AD, jež zvyšuje ceny a mzdy v ekonomice
doporučení pro tvůrce HP:
možnost ovlivnit AD a vybrat si bod na Phillipsově křivce
volba mezi vysokou U a nízkou inflací
nebo nízkou U a vysokou inflací

Phillipsova křivka

Phillipsova křivka
AD, AS a Phillipsova křivka
Phillipsova křivka
kombinace inflace a nezaměstnanosti v krátkém období, které vzniknou v důsledku posunu AD křivky po křivce AS
vyšší AD … vyšší výstup a vyšší cenová hladina
+ nižní nezaměstnanost a vyšší inflace
nižší AD … nižší výstup a cenová hladina
vyšší nezaměstnanost a nižší inflace

Vztah Phillipsovy křivky a AD a AS
2
Obrázek předpokládá cenovou hladinu 100 ve výchozím roce a možný vývoj v roce t+1. Na panelu (a) vidíme, že pokud AD je v roce t+1 relativně nízká, výstup i cenová hladina jsou nízké – ekonomika je v bodě A. Pokud došlo k většímu růstu AD, tak výstup i cenová hladina jsou vyšší. Na panelu (b) jsou analogicky situace A a B zachyceny na Phillipsově křivce.
(a) Model AD a AS
(b) Phillipsova křivka

PHILLIPSOVA KŘIVKA
posun a role očekávání

Phillipsova křivka – posun a role očekávání
Dlouhodobá Phillipsova křivka (PK)
je vertikální
pokud CB zvyšuje nabídku peněz pomalu, tak
inflace je nízká
a nezaměstnanost na přirozené míře
pokud CB zvyšuje nabídku peněz rychle, tak
je inflace vysoká
a nezaměstnanost na přirozené míře
nezaměstnanost v dlouhém období nezávisí na nabídce peněz a inflaci

Dlouhodobá Phillipsova křivka
3

Phillipsova křivka – posun a role očekávání
dlouhodobá PK
vyjadřuje klasické názory na neutralitu peněz
AS je v dlouhém období vertikální
růst nabídky peněz povede
k posunu AD doprava
růstu cenové hladiny
ale výstupu na úrovni potenciálního produktu
inflace se zvýší
nezaměstnanost je na přirozené míře

Vztah dlouhodobé PK a modelu AS a AD
4
(a) Model AD a AS
(b) Phillipsova křivka

Phillipsova křivka v dlouhém období

Phillipsova křivka – posun a role očekávání
přirozená míra nezaměstnanosti
míra nezaměstnanosti, ke které ekonomika dlouhodobě směřuje
ne nutně společensky žádoucí
odvisí (jak jsme si říkali :-) od nastavení fungování trhu práce – např. minimální mzdy, flexibilita trhu, síla odborů atp
v dlouhém období se mění

Phillipsova křivka – posun a role očekávání
hospodářská politika na trhu práce
může posunout přirozenou míru U
a tím i PK
pokud se se přirozená míra U snižuje, tak
dlouhodobá PK se posunuje doleva
dlouhodobá AS se posunuje doprava
pro jakoukoliv úroveň nabídky peněz a inflace
je nižší U a vyšší výstup

Phillipsova křivka – posun a role očekávání
Teorie a praxe PK
krátkodobá PK z praktických výsledků
X dlouhodobá z teorie
autoři dlouhodobé, že krátkodobě je možné pomocí expanzivní monetární politiky na určitou dobu dosáhnout snížení U
ale v delším časovém období se U vrátí na přirozenou úroveň
aby vztah lépe vysvětlili zavedli „očekávanou inflaci“ – tj. inflaci jakou tržní subjekty očekávají … ovlivňuje AS

Phillipsova křivka – posun a role očekávání
v krátkém období
CB může považovat očekávanou inflaci a krátkodobou AS jako dané
pokud změní nabídku peněz
AD se posune podél křivky AS
a vyvolá neočekávané výkyvy v
produkci, cenách, nezaměstnanosti a inflaci

Phillipsova křivka – posun a role očekávání
v dlouhém období
již lidé očekávají jakoukoliv inflaci, kterou CB vyvolá
nominální mzdy se adaptují na inflaci
a dlouhodobá AS je vertikální
pokud se změní nabídka peněz
tak AD se posunuje podél vertikální AS
což nevyvolá změny ve výstupu a U
U zůstává na přirozené míře
změny jen v inflaci
… dlouhodobá PK je vertikální

Phillipsova křivka – posun a role očekávání
kde a – je parametr, který měří jak moc nezaměstnanost reaguje na neočekávanou inflaci
krátkodobá PK není stabilní
každá krátkodobá PK odpovídá jisté očekávané míře inflace
pokud se očekávaná míra inflace změní, tak se posune i krátkodobá PK

Jak očekávaná inflace posouvá krátkodobou PK
5
V bodě A jsou očekávaná inflace i skutečná inflace nízké. Pokud CB provádí expanzivní měnovou politiku, tak se ekonomika pohybuje z A do B v krátkém období. V bodě B je očekávaná inflace stále nízká, ale skutečná inflace vysoká. Nezaměstnanost je pod přirozenou mírou. V dlouhém období dojde k růstu inflačních očekávání a dojde k posunu krátkodobé PK. Ekonomika se posune do bodu C. V bodě C jsou očekávaná inflace a skutečná inflace vyšší. a nezaměstnanost na své přirozené úrovni.

Phillipsova křivka – posun a role očekávání
ověření hypotézy přirozené míry U
teorie přirozené míry U
nezaměstnanost se vrací na přirozenou úroveň bez ohledu na míru inflace
HP v USA v 60. letech
zdálo se, že vztah mezi inflací a nezaměstnaností ideálně funguje

Phillipsova křivka v 60. letech
6

Phillipsova křivka – posun a role očekávání
konec 60. let - zvyšování AD
expanzivní fiskální i monetární politika
růst vládních výdajů (válka ve Vietnamu)
FED nízké r, nabídka peněz růst 13% ročně X 7% dříve
⇨ rostoucí inflace a rostoucí nezaměstnanost
dlouhodobě (70. léta)
inflace zůstávala vysoká
a nezaměstnanost na přirozené míře
⇨ nefungující PK

Zhroucení Phillipsovy křivky
7
Body A, B, C odpovídají bodů ABC z obr 5

Phillipsova křivka – posun a role očekávání
tj. vidíme – že PK v krátkém období fungovala
a tvůrci HP politiky ji využívali ve snaze snížit U
v dlouhém období se ovšem subjekty přizpůsobily inflaci …
Jaké implikace byste z uvedeného vyvodili pro politiku a HP? A co byste se snažili před volbami? Proč je důležitá nezávislost CB?

PHILLIPSOVA KŘIVKA
posun a nabídkový šok

Phillipsova křivka – posun a nabídkový šok
nabídkový šok
události, které přímo ovlivňují náklady a ceny v ekonomice
v důsledku dojde k posunu AS
a také k posunu PK

Phillipsova křivka – posun a nabídkový šok
v realitě nabídkový šok spojen zejména se situací v 70. letech a růstem cen ropy
AS se posunula doleva
došlo ke stagflaci
snížil se výstup
a souběžně došlo k růstu cen
krátkodobá PK se posunula doprava
firmy potřebovaly méně pracovníků na výrobu nižšího produktu … nezaměstnanost rostla
za současně vyšší inflace

Phillipsova křivka – posun a nabídkový šok
problematická volba pro HP
pokud bude bojovat s inflací omezení AD … růst nezaměstnanosti
pokud zvýší AD … pak ještě vyšší růst inflace
tj. HP čelí horší volbě mezi inflací a nezaměstnaností

Nepříznivý nabídkový šok
8
(a) Model AD a AS
(b) Phillipsova křivka

Phillipsova křivka – posun a nabídkový šok
růst ceny ropy
AS se posunuje doleva
krátkodobá PK se posunuje doprava
pokud dočasný, tak se vrátí zpět
pokud trvalý (lidé si myslí, že vyšší inflace bude trvalá), tak potřeba reakce CB
v USA v 70. letech
FED zvýšil nabídku peněz
posun AD
aby se vyrovnal nabídkový šok
vyšší inflace (7% U dle PK ze 60. let by inflace měla být je 1%, ale byla 9%)
zvyšování očekávané inflace

Nabídkové šoky v 70. letech
9

NÁKLADY SNÍŽENÍ INFLACE

Náklady snížení inflace
říjen 1979
2. ropný šok
FED restriktivní - protiinflační politika (Volcker guvernér FED od 1979)
AD pokles
důsledkem vyšší U a nižší inflace
v průběhu doby
posun PK doleva
nižší inflace
U na přirozené míře

Dezinflační politika v krátkém a dlouhém období
10
bod B - ekonomika musí projít obdobím vysoké nezaměstnanosti a nízkého produktu

Náklady snížení inflace
koeficient obětování
počet procentních bodů ročního výstupu
ztracených v důsledku snížení inflace o 1 procentní bod
odhady, že až 5% !
možno různě rozložit – tedy různé postupy dezinflace
racionální očekávání
lidé optimálně používají všechny informace co mají
včetně informací o politice vlády
když předpovídají budoucnost

Náklady snížení inflace
možnost bez nákladové dezinflace – dle školy racionálních očekávání
s racionálními očekáváními
menší koeficient obětování
pokud vláda důvěryhodná v politice snižování inflace
pokud lidé racionální, tak
sníží svoje inflační očekávání okamžitě
a krátkodobá PK se posune dolů
ekonomika se dostane na nižší úroveň rychle
bez nákladů
dočasně vyšší nezaměstnanosti a nižšího výstupu

Náklady snížení inflace
Volckerova desinflace
nejvyšší inflace 10%
pokud koeficient obětování 5%, tak snížení nákladů bude velmi nákladné
pokud mají pravdu racionální očekávání, tak snížení inflace relativně nízké náklady
pokles inflace od 1984 na 4%
v důsledku restriktivní monetární politiky (fiskální politika relativně uvolněná)
náklady vysoká nezaměstnanost – 10%
a nízký výstup

Volckerova dezinflace
11

Náklady snížení inflace
spor o racionální očekávání bez nákladové dezinflace
v realitě dost vysoké náklady desinflace
ale zdaleka ne tak nákladné, jak bylo očekáváno
veřejnost guvernérovi nevěřila
předchozí představitelé slibovali snížení inflace, které nenaplnili
v důsledku nedošlo k tak rychlému posunu krátkodobé PK

Náklady snížení inflace
Greenspanova éra
Alan Greenspan – guvernér FED, 1987 - 2006
ve své době považován za „poloboha“ :-)
teď kritičtější náhledy
pokles burzy v 80. letech – okamžitá expanze
vyšší inflace 1989/90 – FED zvýšil úrokové sazby a snížil AD
v 90. letech ekonomická prosperita

Greenspanova éra
12