Heteronomie
HETERONOMIE -- morálka, která se řídí zásadami, jež si člověk nezvolil sám, nýbrž převzal od někoho jiného, například od rodičů, prarodičů či kamarádů. Je to opak AUTONOMNÍ MORÁLKY, jejíž zásady si člověk svobodně dal sám.
V člověku představuje heteronomie konkrétní nemožnost nebo morální neschopnost dát si své vlastní zákony a řídit se podle nich; autonomie je u lidí schopnost žít a jednat podle svých vlastních sil, motivace a morálky. Existuje tedy dvojí vnější aspekt: konkrétní násilí vztahu nebo systému schopnosti; a vnitřní: ideologická indoktrinace, sociální tlak.
ANOMIE je označení pro takový stav společnosti, kdy přestávají platit pravidla a normy. Ve vztahu k jedinci vyjadřuje toto slovo stav oslabení norem a morálních hodnot. Definice pojmů Heteronomie se projevuje v morálních úsudků dětí do 7-8 let. Působení příkazu je zpočátku podmíněno fizyckou přítomnosti toho, kdo jej udělil -> v nepřítomnosti ztrací zákon svou působnost. Postupně příkaz získavá trvalou vážnost. Dochází k systematické asimilaci -> identifikace jedince s obrazem rodiče/autority. Nejsou úplne, stavájí ambivalentní.