PODEKO_C05_Rozvaha_ABZ

Содержание

Слайд 2

OBSAH CVIČENÍ

UKAZATELE FINANČNÍ ANALÝZY MAJETKOVÉ A KAPITÁLOVÉ STRUKTURY PODNIKU
NÁKLADOVÉ FUNKCE
ANALÝZA BODU ZVRATU

OBSAH CVIČENÍ UKAZATELE FINANČNÍ ANALÝZY MAJETKOVÉ A KAPITÁLOVÉ STRUKTURY PODNIKU NÁKLADOVÉ FUNKCE ANALÝZA BODU ZVRATU

Слайд 3

ANALÝZA MAJETKOVÉ STRUKTURY – SPOLEČNOSTI FRUJO, a.s. Absolutní změna aktivních položek

ANALÝZA MAJETKOVÉ STRUKTURY – SPOLEČNOSTI FRUJO, a.s. Absolutní změna aktivních položek

Слайд 4

ANALÝZA MAJETKOVÉ STRUKTURY – SPOLEČNOSTI FRUJO, a.s. Struktura aktivních položek

35 %

65 %

100

ANALÝZA MAJETKOVÉ STRUKTURY – SPOLEČNOSTI FRUJO, a.s. Struktura aktivních položek 35 % 65 % 100 %
%

Слайд 5

ANALÝZA VÝVOJE KAPITÁLOVÝCH POLOŽEK (HORIZONTÁLNÍ ANALÝZA PASIV)

ANALÝZA VÝVOJE KAPITÁLOVÝCH POLOŽEK (HORIZONTÁLNÍ ANALÝZA PASIV)

Слайд 6

Míra samofinancování

VERTIKÁLNÍ ANALÝZA PASIV – UKAZATELE ZADLUŽENOSTI, PRAVIDLO VYROVNÁNÍ RIZIK

87-89 %

Celková zadluženost

11-13

Míra samofinancování VERTIKÁLNÍ ANALÝZA PASIV – UKAZATELE ZADLUŽENOSTI, PRAVIDLO VYROVNÁNÍ RIZIK 87-89
%

Míra zadluženosti vlastního kapitálu:

Cizí kapitál / vlastní kapitál

Слайд 7

UKAZATELE FINANČNÍ ANALÝZY

ROZDÍLOVÉ UKAZATELE – ČISTÝ PRACOVNÍ KAPITÁL
= OBĚŽNÁ AKTIVA – KRÁTKODOBÉ

UKAZATELE FINANČNÍ ANALÝZY ROZDÍLOVÉ UKAZATELE – ČISTÝ PRACOVNÍ KAPITÁL = OBĚŽNÁ AKTIVA
ZÁVAZKY
V ROCE 2018 = 385 040 – 62 020 = 323 020 tis. Kč
V ROCE 2019 = 307 629 tis. Kč
ZLATÉ PRAVIDLO FINANCOVÁNÍ

Protože hodnota vlastního kapitálu je vyšší než hodnota dlouhodobého majetku – můžeme mluvit o tzv. PŘEKAPITALIZOVÁNÍ

Слайд 8

UKAZATELE LIKVIDITY:

BĚŽNÁ LIKVIDITA = OM/KZ
POHOTOVÁ LIKVIDITA = (OM – ZÁSOBY)/KZ
HOTOVOSTNÍ LIKVIDITA

UKAZATELE LIKVIDITY: BĚŽNÁ LIKVIDITA = OM/KZ POHOTOVÁ LIKVIDITA = (OM – ZÁSOBY)/KZ
= PENĚŽNÍ PROSTŘEDKY / KZ

385 040 / 62 020

Pro výpočet ukazatelů likvidity je možné použít hodnotou celkových krátkodobých závazků. Přesnější výpočet získáte pokud použijete pouze Závazky z obchodních vztahů.

(385 040 – 164 131)/ 62 020

87 626/62 020

Слайд 9

NÁKLADY - DEFINICE

NÁKLADY
Peněžní prostředky, které účetní jednotka vynaložila na své aktivity, aby

NÁKLADY - DEFINICE NÁKLADY Peněžní prostředky, které účetní jednotka vynaložila na své
dosáhla výnosů
Vyjádření účelného a účelového využití zdrojů v peněžním vyjádření
V penězích vyjádřená spotřeba výrobních faktorů
VÝDAJE = Úbytky peněžních prostředků v podkladě nebo na bankovním účtu; sledují se ve výkazu o peněžním toku (cash flow)

Слайд 10

FIXNÍ NÁKLADY – takové, které se se změnou objemu výroby nemění, a

FIXNÍ NÁKLADY – takové, které se se změnou objemu výroby nemění, a
to po určité období při neměnnosti technologie a dalších podmínek. z podnikohospodářského hlediska nerozlišuje krátké a dlouhé období (např. odpisy, náklady na pojištění budov aj.)
VARIABILNÍ (PROMĚNNÉ) – takové, které se se změnou obejmu výroby mění (např. náklady na mzdy, jednicový materiál, náklady na energii)
PROPORCIONÁLNÍ (LINEÁRNÍ) – mění se ve své celkové výši přímo úměrně s objemem výroby, například spotřeba základního materiálu
NADPROPORCIONÁLNÍ (PROGRESIVNÍ) – zvyšují se v celkové výši se změnou objemu výroby, a to rychlejším tempem než objem výroby, například náklady na údržbu a opravu strojního zařízení, spotřeba energie
PODPROPORCIONÁLNÍ (DEGRESIVNÍ) – zvyšují se v celkové výši se změnou obejmu výroby, a to pomalejším tempem než objem výroby, např. mzdové náklady za přesčas, spotřeba pohonných hmot

ČLENĚNÍ NÁKLADŮ Z HLEDISKA JEJICH ZÁVISLOSTI NA ZMĚNĚ OBJEMU VÝROBY:

Слайд 11

NÁKLADOVÁ FUNKCE

Y = A + BX
N = FN + VN * Q
Y

NÁKLADOVÁ FUNKCE Y = A + BX N = FN + VN
– CELKOVÉ NÁKLADY (N)
X – OBJEM PRODUKCE (Q)
A – FIXNÍ NÁKLADY
B, C – VARIABILNÍ NÁKLADY PŘIPADAJÍCÍ NA JEDNOTKU PRODUKCE, TJ. MARGINÁLNÍ NÁKLADY (PARAMETRY)

Слайд 12

URČENÍ NÁKLADOVÉ FUNKCE – PŘÍKLAD 4.1

ZADÁNÍ: Stolárna vyrábí kancelářské stoly. Podnik má

URČENÍ NÁKLADOVÉ FUNKCE – PŘÍKLAD 4.1 ZADÁNÍ: Stolárna vyrábí kancelářské stoly. Podnik
tyto náklady: ředitel má měsíční plat 100 000 Kč, pronájem budovy stojí 35 000 Kč měsíčně, dubové dřevo 350 Kč na 1 stůl, lak 50 Kč na 1 stůl, mzda dělníka, který vyrábí stoly, je 100 Kč za 1 stůl, vrátný mzda 15 000 Kč měsíčně. Úkol:
Stanovte fixní a variabilní náklady, stanovte funkci celkových nákladů, (jde o tzv. Klasifikační analýzu)
Jaké budou celkové náklady na výrobu 100 stolů?

ŘEŠENÍ:
FIXNÍ NÁKLADY:
Měsíční plat ředitele 100 000 Kč, pronájem budovy 35 000 Kč/měsíc, mzda vrátného 15 000 Kč/měsíc –
celkem 150 000 Kč/měsíc
VARIABILNÍ NÁKLADY:
dubové dřevo 350 Kč na 1 stůl, lak 50 Kč na 1 stůl, mzda dělníka, který vyrábí stoly, je 100 Kč za 1 stůl – celkem 500 Kč/stůl
Funkce celkových nákladů: N = 150 000 + 500Q
Celkové náklady na výrobu 100 stolů: 200 000 Kč

Слайд 13

URČENÍ VÝNOSOVÉ FUNKCE – PŘÍKLAD 4.4

ZADANÍ: Napište funkci celkových výnosů a vypočítejte

URČENÍ VÝNOSOVÉ FUNKCE – PŘÍKLAD 4.4 ZADANÍ: Napište funkci celkových výnosů a
výši těchto výnosů, pokud víte, že cena je konstantní ve výši 4500 Kč za jeden výrobek a v daném měsíci se plánuje vyrobit 3 000 ks výrobků. Jaký průběh bude mít funkce celkových výnosů?

V = cena * množství

V = 4 500 * Q

V = 4 500 * 3 000 = 13 500 000 Kč

Слайд 14

URČENÍ NÁKLADOVÉ FUNKCE – PŘÍKLAD 4.2

ZADÁNÍ: Při výrobě výrobku A byly při

URČENÍ NÁKLADOVÉ FUNKCE – PŘÍKLAD 4.2 ZADÁNÍ: Při výrobě výrobku A byly
objemu 630 t zjištěny celkové náklady ve výši 220 020 Kč. Při výrobě 450 t tohoto výrobku byly celkové náklady ve výši 195 000 Kč.
Úkoly:
Určete velikost fixních nákladů.
Určete průměrné náklady na 1 t pro objem produkce 900 t.
Vypočtěte výši celkových nákladů pro objem produkce 500 t.

ŘEŠENÍ A:
220 020 = FN + 630VNJ
195 000 = FN + 450VNJ
220 020 = FN + 630VNJ
-195 000 = -FN – 450VNJ
25 020 = 180VNJ
VNJ= 139
220 020 = FN + 630 *139 = FN = 132 450

ŘEŠENÍ B:
CN = 132 450 + 139Q
Q = 900 t Průměrné náklady na 1 t CN = 132 450 + 139 * 900
257 550 / 900 = 286,166 Kč
Řešení C:
CN = 132 450 + 139 * 500 = 201 950 Kč

Znalost problematiky ověřit na příkladu 4.3, 4.5

Слайд 15

ANALÝZA BODU ZVRATU

Kritické množství produkce, které odděluje oblast ztrátové od ziskové
Kritické

ANALÝZA BODU ZVRATU Kritické množství produkce, které odděluje oblast ztrátové od ziskové
množství produkce, při kterém se tržby rovnají nákladům (není dosaženo zisku)
Předpoklady:
Vycházíme z členění nákladů na fixní a variabilní
Prodejní cena je konstantní

Слайд 16

BOD ZVRATU

BOD ZVRATU

Слайд 17

BOD ZVRATU = OBJEM PRODUKCE, KDY TRŽBY Z PRODEJE VÝROBKU (T) PŘI

BOD ZVRATU = OBJEM PRODUKCE, KDY TRŽBY Z PRODEJE VÝROBKU (T) PŘI
DANÉ CENĚ (PJ) UHRADÍ NÁKLADY (N = FIXNÍ A VARIABILNÍ).
T = Q × PJ
N = FN + ( Q × JVN)
Q × PJ = FN + ( Q × JVN)
FN
QBZ = ---------------
PJ − JVN
KRITICKÉ VYUŽITÍ VÝROBNÍ KAPACITY( V %):
( QBZ / MAXIMÁLNÍ VÝROBNÍ KAPACITA) × 100

Analýza vztahu mezi ziskem, objemem výroby, cenami výrobků a náklady

Слайд 18

ZADÁNÍ PŘÍKLADU 4.6

Nakladatelství Grada Publisghing zvažuje vydání nové učebnice podnikové ekonomiky.

ZADÁNÍ PŘÍKLADU 4.6 Nakladatelství Grada Publisghing zvažuje vydání nové učebnice podnikové ekonomiky.
Podle předběžných propočtů nákladové náročnosti této edice činí variabilní náklady na výrobu a prodej jedné učebnice 250 Kč. Provedený průzkum trhu zjistil reálnost prodeje učebnice v rozsahu 2 000 – 3 000 ks za prodejní cenu jednoho výtisku cca 600 Kč. Fixní náklady zahrnující autorský honorář, náklady na redakci a grafickou úpravu učebnice a odpisy výrobního zařízení byly rozpočtovány v celkové výši 800 000 Kč.
Zjistěte, kolik výtisků této učebnice by muselo nakladatelství prodat, aby
tržby z prodeje uhradily alespoň vynaložené náklady,
dosáhlo zisku před zdaněním ve výši 200 000 Kč.

Слайд 19

ŘEŠENÍ PŘÍKLADU 4.6

A) Objem prodeje v bodu zvratu
FN = 800 000 Kč
VNj

ŘEŠENÍ PŘÍKLADU 4.6 A) Objem prodeje v bodu zvratu FN = 800
= 250 Kč/ks
Pj = 600 Kč/ks
Q = ?
V=N
Q*p= FN + VNj*Q
FN
QBZ = ------------
PJ − VNJ

BOD ZVRATU X1
800 000
= ⎯⎯⎯⎯⎯⎯⎯⎯ = 2 286 KS 600 - 250

Rovnice v případě požadovaného min. zisku (Zmin)
Zmin = V – N
Zmin = Q*p – FN – VNj*Q
FN + Zmin
QBZ = ---------------
pj − VNj
Použít pro výpočet bod B)

Слайд 20

BOD ZVRATU: ODVOZENÍ VZORCE
Q = FN (+Z) / (1-B) … V PENĚŽNÍCH

BOD ZVRATU: ODVOZENÍ VZORCE Q = FN (+Z) / (1-B) … V
JEDNOTKÁCH
B = VARIABILNÍ NÁKLADY NA JEDNOTKU PRODUKCE = VN/Q
1-B = PŘÍSPĚVEK NA ÚHRADU FN A Z PŘIPADAJÍCÍ NA 1 KČ OBEJMU VÝROBY

Слайд 21

ZJIŠTĚNÍ MINIMÁLNÍ CENY:
Q × PJ = FN + ( Q ×

ZJIŠTĚNÍ MINIMÁLNÍ CENY: Q × PJ = FN + ( Q ×
VNJ)
PJ = (FN + (Q × VNJ )) /Q
K DOSAŽENÍ MINIMÁLNÍ POŽADOVANÉ RENTABILITY:
FN + ( Q × VNJ)
PJ = --------------------------
Q × ( 1 − R%)

Слайд 22

PŘÍKLAD 4.7

ZADÁNÍ: Maximální výrobní kapacita nealkoholického nápoje, se kterým se chce společnost

PŘÍKLAD 4.7 ZADÁNÍ: Maximální výrobní kapacita nealkoholického nápoje, se kterým se chce
Abstinent, a.s., prosadit na trhu, činí 15 000 l měsíčně. Zaváděcí prodejní cena byla stanovena ve výši 12 Kč za 1 l, výroba 1 l si vyžádá variabilní náklady ve výši 5,70 Kč. Úhrn fixních nákladů vycházející z maximální kapacity je předpokládán ve výši 80 000 Kč.
a) Zjistěte, od jakého objemu bude výroba nápoje při zaváděcí ceně pro podnik zisková.
b) Jaké využití výrobní kapacity tento objem výroby představuje?
c) Jaká by musela být minimální cena za 1 l, jestliže při plném využití výrobní kapacity je
plánována rentabilita tržeb ve výši 15 % ?

 

Слайд 23

ZJIŠTĚNÍ LIMITU JVN (PŘÍKLAD 4.8):
Q × PJ = FN + (

ZJIŠTĚNÍ LIMITU JVN (PŘÍKLAD 4.8): Q × PJ = FN + (
Q × VNJ)
FN
VNJ = PJ − ----------
Q
K DOSAŽENÍ MINIMÁLNÍ POŽADOVANÉ VÝŠE ZISKU:
FN + Z
VNJ = PJ − ----------
Q

Слайд 24

ZJIŠTĚNÍ LIMITU FIXNÍCH NÁKLADŮ (PŘÍKLAD 4.9):
Q × PJ = FN +

ZJIŠTĚNÍ LIMITU FIXNÍCH NÁKLADŮ (PŘÍKLAD 4.9): Q × PJ = FN +
( Q × JVN)
FN = Q × (PJ − JVN)
K DOSAŽENÍ MINIMÁLNÍ POŽADOVANÉ VÝŠE ZISKU:
FN = Q × (PJ − JVN) − Z

Слайд 25

ZJIŠTĚNÍ STUPNĚ PROVOZNÍ PÁKY (PŘÍKLAD 4.10):
% ZMĚNA ZISKU
PROVOZNÍ PÁKA = -------------------

ZJIŠTĚNÍ STUPNĚ PROVOZNÍ PÁKY (PŘÍKLAD 4.10): % ZMĚNA ZISKU PROVOZNÍ PÁKA =
% ZMĚNA TRŽEB
ZT − ZT -1
--------------
ZT -1
PROVOZNÍ PÁKA = --------------------
TT − TT-1
------------
TT-1

Слайд 26

PŘÍKLAD 4.10

ZADÁNÍ: Podnik XY, s.r.o., produkuje digitální nosiče dat a zvukového záznamu.

PŘÍKLAD 4.10 ZADÁNÍ: Podnik XY, s.r.o., produkuje digitální nosiče dat a zvukového
V jednom z výrobních středisek je soustředěna výroba kompaktních disků. Při stávající technologii a činí jednotkové variabilní náklady 90 Kč, fixní v souhrnu 1 210 000 Kč. Podnik zvažuje při výrobě tohoto produktu zavedení nové technologie b, od něhož očekává zvýšení fixních nákladů na 3 000 000 Kč a pokles nákladů variabilních na 50 Kč.
a) zjistěte bod zvratu u obou technologií při ceně jednoho kompaktního disku ve výši 200 Kč.

ŘEŠENÍ: 1 210 000
BOD ZVRATU U TECHNOLOGIE A = ⎯⎯⎯⎯⎯⎯⎯ = 11 000 ks
200 - 90
3 000 000
BOD ZVRATU U TECHNOLOGIE B = ⎯⎯⎯⎯⎯⎯⎯ = 20 000 ks
200 - 50

Слайд 27

PŘÍKLAD 4.10

b) zjistěte u obou technologií % změnu zisku vyvolanou % změnou

PŘÍKLAD 4.10 b) zjistěte u obou technologií % změnu zisku vyvolanou %
prodaného množství, tzv.
stupeň provozní páky při změně prodeje z 30 000 na 40 000 ks.

Prodáno ks Technologie A Technologie B
tržby náklady zisk tržby náklady zisk
10 000 2 000 000 2 110 000 - 110 000 2 000 000 3 500 000 - 1 500 00
20 000 4 000 000 3 010 000 990 000 4 000 000 4 000 000 0
30 000 6 000 000 3 910 000 2 090 000 6 000 000 4 500 000 1 500 000
40 000 8 000 000 4 810 000 3 190 000 8 000 000 5 000 000 3 000 000

3 190 000 - 2 090 000
⎯⎯⎯⎯⎯⎯⎯⎯⎯⎯⎯
2 090 000
Technologie A = ⎯⎯⎯⎯⎯⎯⎯⎯⎯⎯⎯⎯⎯ = 1,57%
8 000 000 - 6 000 000
⎯⎯⎯⎯⎯⎯⎯⎯⎯⎯⎯
6 000 000

 
% změna zisku
Stupeň provozní páky = ⎯⎯⎯⎯⎯⎯⎯⎯
% změna tržeb

3 000 000 - 1 500 000
⎯⎯⎯⎯⎯⎯⎯⎯⎯⎯⎯
1 500 000
Technologie B = ⎯⎯⎯⎯⎯⎯⎯⎯⎯⎯⎯⎯⎯ = 3%
8 000 000 - 6 000 000
⎯⎯⎯⎯⎯⎯⎯⎯⎯⎯⎯
6 000 000

Имя файла: PODEKO_C05_Rozvaha_ABZ.pptx
Количество просмотров: 17
Количество скачиваний: 0