Žlázové epitely - funkční typy

Žlázové epitely
Žlázy jsou soubory buněk nebo jednotlivé buňky produkující látku s biologickou funkcí – sekret
Rozdělení:
Exokrinní žlázy (sekret je produkován na povrch
Endokrinní žlázy (sekret je produkován do krve)
Amfikrinní (kombinace exo- a endokrinní žlázy)

Exokrinní a endokrinní buňky
Exokrinní žláza
Spojení s povrchem zůstane zachováno, přímo nebo ve formě kanálku – vývodní cesty, sekret je touto cestou odváděn
Endokrinní žláza
Spojení s povrchem během vývoje orgánu zmizí. Sekret (hormon) je odváděn do mezibuněčného prostoru okolního vaziva, proniká do krevního řečiště

Exokrinní žlázy

Rozdělení exokrinní žláz dle
1. mechanismu vylučování sekretu
2. uložení žlázových buněk ve vztahu k povrchovému epitelu
3. stavby sekrečního oddílu žlázy
4. charakteru sekretu

Exokrinní žlázy
dle mechanismu vylučování sekretu
Merokrinní sekrece – sekreční granula jsou vylučována pomocí exocytosy
Ekkrinní sekrece – transport molekul a iontů pomocí přenašečů. Voda je následuje na základě osmosy – produkují vodu + ionty nebo jiné molekuly
Apokrinní sekrece (apocytosa) - Odděluje se i část cytoplasmy (tuková složka mléka při laktaci)
Holokrinní sekrece – Buňka se postupně diferencuje (shromažďuje tukové kapénky), podlehne apoptose a celá se rozpadne

Merokrinní žláza
Vylučování pomocí exocytosy : GER a GA – sekreční granula
Příklady : většina exokrinních žláz

Apokrinní sekrece
Vylučování lipidů v mléčné žláze – kapénky lipidů bez membrány – nahromadění v apikální části cytoplasmy – odtržení části cytoplasmy

Holokrinní sekrece
Nahromadění kapének lipidů (bez membrány) v cytoplasmě buňky – apoptosa buňky – celá se mění na sekret – mazová žláza v kůži

Ekrinní sekrece
Vylučování vody a iontů – hypotonický roztok
Sekreční část – produkt isotonický – buňka vylučuje ionty a další molekuly, voda následuje pasivně. Poté resorpce iontů, nikoli vody

Cystická fibrosa
Mutace genu pro chloridový iont – vylučovaný sekret je isotonický – voda nemůže rozpustit hlen (zůstane příliš hustý)

Typy žláz

Poloha žlázových buněk
Intraepitelové žlázy: pohárkové buňky (produkce mucinu). V některých orgánech je celý povrchový epitel složen z buněk produkujících mucin (žaludek, děloha)
Extraepitelové žlázy – uloženy pod epitelem, ze kterého pocházejí.
Skládají se ze sekrečního oddílu a vývodu, případně rozvětveného systému vývodů

Žaludek

Stavba sekrečního oddílu
Tubulosní (mucinosní žlázy, ekkrinní potní žlázy
Acinosní (pankreas, parotis)
Alveolární (mazové)
Tuboacinosní (gl. Submandibularis, gl.sublingualis)
Tuboalveolární (mléčná žláza v laktaci, apokrinní potní žlázy)

Architektura žlázy
Jednoduché tubulosní žlázy nemusí mít vývod, ústí přímo na povrch – žaludek, uterus
nebo mají vývod jeden
Složené žlázy mají větvící se systém vývodních cest. Epitelové buňky mohou upravovat složení sekretu (iontové složení, voda). Tak se primární sekret mění na sekundární
Vývody:
Intralobulární
Vsunuté
Žíhané
Interlobulární
Hlavní

Typy žlaz

Vlastnosti sekretů
Sekrety exokrinní žlaz (kromě mazových) jsou vodnaté
Vylučování vody a iontů (slzná, potní...)
Serózní - proteiny
Mucinósní - glykoproteiny
Smíšené – seromucinosní. Oba typy sekrečních oddílů se vyskytují vedle sebe a také v přímé kombinaci
„Serózní semilunula“ - čepička ze serózních buněk na konci mucinósního tubulu

Serózní buňka
Kulaté jádro
GER, GA
Sekreční granula
Produkuje proteiny - enzymy

Mucinósní buňka
Produkuje hlen
GER a GA
Mucinósní sekreční granula – glykoprotein PAS +

Žíhaný vývod
Bazo-laterální labyrint – invaginace plasmalemy a mitochondrie
Na,K ATP asa
Resorpce vody

Slinné
žlázy
Mucinósní -
tubuly
Serózní –
acini
Vývody:
Interkalární
Žíhané
Lobární
Hlavní

Myoepithelové buňky
Kontraktilní epithelové buňky, které slouží k vypuzování sekretů ze sekrečních oddílů a počátečních kanálků vývodních cest (v potních, mléčné, slinných a slzné žláze, žlázách v jícnu a dýchacím traktu. Nejsou v pankreatu.
Štíhlé hvězdicovité buňky (košíčkové buňky), které naléhají na bazi sekrečních oddílů a přilehlých vývodů.

Myoepithelová buňka
Obsah cytokeratinů jako u epitelových buněk i aktinu a myosinu jako u hladké svalové buňky.
Naléhá na společnou bazální laminu s epitelovými buňkami

Regulace sekrece
Sekreční aktivita exokrinních žláz je kontrolována pomocí vegetativního nervstva, některé i hormony
Za patologických podmínek mohou ovlivnit kvalitu a množství sekretu i jiné látky, např. mediátory zánětu

Endokrinní žlázy
Obrácená polarizace – buňka vylučuje sekret směrem k lamině basalis
Stavba endokrinních žlaz – provazce, trámce buněk (nejčastěji) nebo v případě štítné žlázy folikuly (nutnost skladovat jód)

Typy endokrinních buněk dle produkovaných hormonů
Proteiny a polypeptidy (adenohypofýza, příštítná tělíska, Langerhansovy ostrůvky atd.)
Katecholaminy – dřen nadledviny
Steroidní hormony – kůra nadledviny, varle, ovarium
Thyroxin – štítná žláza

Štítná žláza
Kubický epitel – folikuly
Uvnitř folikulu koloid – thyreoglobulin – skladovací forma hormonů