Ph).
Hladinu hlasitosti libovolného tónu určujeme tak, že měníme intenzitu I srovnávacího (referenčního) tónu 1kHz a srovnáváme sílu subjektivního vjemu u obou tónů. Jakmile se nám oba tóny (měřený a srovnávací) zdají být stejně hlasitými, pak příslušná hladina intenzity srovnávacího tónu (tj. s frekvencí 1 kHz) v decibelech určuje hladinu hlasitosti vyšetřovaného tónu ve fonech.
Při kmitočtu 1 kHz je hladina hlasitosti ve fonech stejná jako hladina intenzity v dB.
Jak závisí citlivost ucha na kmitočtu tónů je zřejmé z průběhu tzv. Kingsburyho křivek stejných hladin hlasitosti. Křivky označené hodnotami hladin hlasitosti ve fonech od 0 – 120 fonů udávají hladinu intenzity v db (na ose Y) potřebnou pro dosažení dané hladiny hlasitosti pro tóny různých frekvencí (na ose X).
Z následujícího grafu vyplývá, že lidské ucho je při všech intenzitách nejcitlivější pro
tóny o frekvenci 3000-4000 Hz.
Subjektivní hodnocení síly zvukového vjemu