Periodická soustava prvků

18. století: první snaha rozdělit prvky do skupin
rozdělení na kovy, polokovy a nekovy
neexistence komplexního uspořádání, rozdílnost používaných značek
19. století (Berzelius) – vytvoření systematických značek pro známé prvky
zpravidla první tři písmena latinského názvu
J. S. Presl, J. Jungmann = české názvy prvků
první pokusy o grafické upořádání prvků
Mlunní pořadí prvků – dle rostoucí elektronegativity (K. S. Amerling)
tellurický šroub – dle rostoucí atomové hmotnosti
Okénko do historie

vznik periodické soustavy prvků - 1869
J. L. Meyer + D. I. Mendělejev
periodický zákon: „Vlastnosti prvků jsou periodickou funkcí jejich atomových hmotností.“
jiná formulace: „Vlastnosti prvků se periodicky opakují.“
periodická soustava prvků
je grafickým znázorněním periodického zákona
prvky jsou seřazeny dle rostoucího protonového čísla
Periodická soustava prvků (PSP)

nejčastěji pracujeme s tzv. dlouhou tabulkou (lanthanoidy a aktinoidy jsou z tabulky vyjmuty)
prvky jsou seřazeny:
do sedmi řádků = period: číslo periody odpovídá počtu elektronových vrstev
do osmnácti sloupců = skupin
hlavní skupiny I.A – VIII.A a vedlejší skupiny I.B – VIII.B
prvky nacházející se ve stejné skupině mají stejný počet valenčních elektronů
a vykazují i podobné vlastnosti
Periodická soustava prvků (PSP)